ČSKB prof. MUDr. Antonín Kazda, DrSc.

*8.7.1934

Ačkoli se to zdá být vzdálené od reality, prof. MUDr. Antonín Kazda, DrSc. se dožívá v plné odborné síle, duševní a fyzické svěžesti, kterou by mu mohl závidět leckterý mladík, sedmdesáti let.

Antonín Kazda se narodil 8. července 1934. Po promoci v roce 1958 pracoval v létech 1958 - 1965 na interním oddělení OÚNZ Litoměřice, kde měl od roku 1961 část úvazku v biochemické laboratoři. Atestoval z vnitřního lékařství v roce 1961 a z klinické biochemie v roce 1967. Od roku 1965 dosud pracuje na katedře klinické biochemie IPVZ (dříve ILF). V létech 1965 - 1994, kdy měl i částečný úvazek ve FN Bulovka, kde byla základna katedry, vykonával službu klinicko-biochemického konziliáře se zaměřením především na vnitřní prostředí a nutriční podporu na řadě klinických oddělení, včetně chirurgické JIP a septické stanice infekční kliniky. Po otevření ARO od roku 1980 se zde navíc účastnil pravidelně vizit jako konzultant v problematice vnitřního prostředí a nutriční podpory. Po přechodu do areálu VFN na Karlově náměstí má od roku 1994 úvazek na ÚKBLD jako pedagogický pracovník 1. LF UK. Kandidátem věd se stal v roce1974, doktorem věd v roce 1986. Docentem je od roku 1989 a konečně profesorem se stal v roce 1991.

Životním tématem profesora Kazdy je vnitřní prostředí. Považuje se za žáka Bedřicha Nejedlého, ale ovlivnilo ho pracovní přátelství s řadou anesteziologů (Martin Balík, Jarmila Drábková, Vladimír Lemon, Dimitrij Miloschewský, Jiří Pokorný, Karel Zítko a další) a samozřejmě dlouhou, jen obtížně vyjmenovatelnou řadou klinických biochemiků. Na katedře klinické biochemie se zabýval především problematikou vnitřního prostředí a metabolickou problematikou nutriční podpory. Přednáší systematicky v kurzech kateder anesteziologie a resuscitace, interního lékařství a chirurgie, samozřejmě že i na katedře vlastní a podle potřeby i na řadě dalších kateder, v poslední době na katedře urgentní medicíny a medicíny katastrof. V posledních letech má jedinečnou příležitost učit mediky na 1. LF UK, spolupracovat na konkrétních úkolech s anesteziology KAR, kardiochirurgické kliniky i dalšími intenzivisty VFN. Podílí se rovněž na výuce bakalářů a studentů VŠCHT. Výsledkem tohoto desetiletého období působení na 1. LF je i řada publikací v odborných časopisech a prezentací na sjezdech domácích a zahraničních ve spolupráci s pracovníky 1. LF a VFN, které jsou součástí níže uvedeného výčtu. Je členem nutričního týmu VFN. Je odborným školitelem dvou anesteziologů, připravujících se na Ph.D. a v minulosti ve stejné funkci vedl jednu zahraniční stážistku k úspěšné obhajobě CSc.

Dosud je autorem nebo spoluautorem 123 publikací v domácích odborných časopisech a 13 publikací v zahraničních odborných časopisech. Je autorem 20 kapitol knižních publikací a kapitol ve skriptech. Za dílo důležité pro obor klinické biochemie i pro intenzívní péči lze považovat monografii Biochemické monitorování nemocných v intenzivní a resuscitační péči, která byla vydaná v roce 1984 a znovu 1986. Je autorem 3 kapitol v monografii Laboratorní diagnostika (editor T. Zima, Galén 2002). Je prvním autorem či spoluautorem šesti knižních kapitol v zahraničí. Nejrozsáhlejší z nich je kapitola Monitoring Acid and Electrolyte Disturbances v Advances in Clinical Chemistry, Vol. 27, 1989 (rozsah 66 stran, 1. autor).

Do pracovní činnosti, kterou snad lze zahrnout pod širší název „Další publikační a odborná činnost“, patří desítky vstupních i závěrečných oponentur výzkumných úkolů, od roku 1993 práce ve funkci vedoucího redaktora odborného časopisu Klinická biochemie a metabolismus, vypracování řady recenzních posudků pro jiné odborné časopisy včetně posudků na monografie. Byl i členem hodnotících komisí pro jmenování profesorem (4 x), habilitačních komisí pro jmenování docentem (6 x), kandidátem věd (5 x), komise pro obhajoby doktorských disertačních prací, pro výběrové řízení na přednostu ústavu. Pro téměř všechny tyto akce vypracovával oponentské posudky.

V devadesátých letech byl po dvě volební období členem výboru Společnosti klinické biochemie a v roce 2000 byl zvolen na čtvrté volební období členem výboru Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče. Je dlouhodobým členem Evropské společnosti parenterální a enterální výživy (ESPEN). Je čestným členem Společnosti klinické biochemie a Společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP.

Na domácích sjezdech byl dosud autorem nebo spoluautorem 233 sdělení, na zahraničních sjezdech a mezinárodních sjezdech konaných u nás se aktivně účastnil jako autor nebo spoluautor formou přednášek a posterů celkem 58x. Navíc přednesl 50 přednášek na celoústavních a klinických seminářích.

Antonína Kazdu jsem poznal - jako řadu dalších - díky primáři Nejedlému. Více než deset let trvala naše velmi intenzivní spolupráce v osmdesátých a devadesátých letech při algoritmizování interpretace poruch vnitřního prostředí a počítačem podporované definované výživy, která pokračuje společným zájmem o vnitřní prostředí a acidobazickou rovnováhu dodnes. Ačkoli jsem o téměř 20 let mladší, báječně si rozumíme. Antonín je precizní, sečtělý, pilný a tolerantní spolupracovník. Nikam se nehnal, tituly před jménem i za jménem získával přes nepřející dobu díky své příslovečné trpělivosti, hluboké erudici a vzorové slušnosti. Je člověkem, který může mít jen přátele. Milý Tondo, jménem svým i všech pracovníků oboru Ti děkuji za všechny Tvé žáky a příznivce. Přejeme Ti pevné zdraví, neutuchající elán, radost z vnoučat a kromě práce i čas na lyže, koncerty, knížky, výstavy ... Ad multos annos.


12. září 2005 na slavnostím zahájení VII. celostátního sjezdu České společnosti klinické biochemie převzal prof. Kazda významné ocenění této společnosti: Hořejšího medaili.