ČSKB RNDr. Jaromír Kamarýt, DrSc.

*4.4.1930

Jaromír Kamarýt se narodil 4. dubna 1930 v Pardubicích. Obecnou školu navštěvoval malý Jaromír od roku 1936 v Kladně. Na jaře roku 1941 složil přijímací zkoušky do primy kladenského reálného gymnázia, kde v roce 1949 odmaturoval. Téhož roku začal Jaromír Kamarýt studovat na Přírodovědecké fakultě v Praze. Studia, po oponentuře práce, na jaře roku 1953 úspěšně ukončil zkouškami a promocí. Začátkem září podepsal umístěnku do Ústřední biochemicko-hematologické laboratoře Okresní nemocnice v Mostě. Na jedenáctileté působení v mostecké nemocnici vzpomíná velice rád a s velkou nostalgií. Za působení v Mostě mohl v rámci práce v oboru několikrát vycestovat a prezentovat řadu odborných sdělení a přednášek.

Prvého října 1964 nastoupil Jaromír Kamarýt po konkurzu na oddělení biochemie Výzkumného ústavu pediatrického v Brně (VÚP). Vyhrál tehdy nejdříve konkurz na místo primáře oddělení biochemie v Kroměříži, ze kterého odcházel na VÚP MUDr. Vladimír Hrstka. Právě dr. Hrstka ho v roce 1963 přemluvil, aby na jeho místo v Kroměříži nechodil, že vypíší místo ve VÚP v Brně zaměřené na výsledky jeho dosavadní práce, a že jej určitě získá. Tak se také tehdy stalo.
Badatelské úsilí bylo zaměřeno a korunováno objevením autosomálně kodominantních dědičných variant polymorfismu alfa-amylázy, které bylo možné vyšetřovat v krevním séru a neinvazivně i v moči.

Biochemicko-genetická část práce o amylázách byla tématem jeho kandidátské práce, kterou v roce 1967 obhájil. Výsledky byly uveřejněny v letech 1965 a 1966 v periodiku Humangenetik vydávaném prof. Vogelem v Heidelbergu a měly světový ohlas. Souborné závěry byly předneseny na V. Meetingu FEBS v hektickém létě 1968 v Praze.
Na pozvání prof. L. Pentose měl v druhé polovině roku 1969 možnost se v Londýně seznámit rovněž s prof. McKusickem a prof. Renwickem. Oba dva stáli u zrodu projektu lidské genové mapy. Po obhajobě kandidatury pracoval jako samostatný vědecký pracovník. Až v roce 1979 mu bylo umožněno obhájit doktorskou dizertační práci a byl zařazen do funkce vedoucího vědeckého pracovníka.

Jako autor a spoluautor se podílel na 372 publikacích uveřejněných v odborném tisku doma a v zahraničí, přednáškách a posterech, prezentovaných na odborných akcích. Byl řešitelem 14 obhájených výzkumných úkolů. Je držitelem několika ocenění odborných společností ČLS JEP a v roce 1984 získala skupina pracovníků jejíž byl členem Cenu osvobození města Brna. Řadu let přednášel jako externista posluchačům Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně vybrané kapitoly biochemické genetiky. Byl členem zkušební komise pro obhajoby kandidátských dizertačních prací vědního oboru biochemie Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a členem komise pro obhajoby doktorských dizertací vědního oboru genetiky zmíněné fakulty.

Svou vědecko-výzkumnou činnost ve Výzkumném ústavu pediatrickém, později ve Výzkumném ústavu zdraví dítěte (VÚZD) vykonával v letech 1964 až 1999, poté odešel do důchodu.

Jaromír Kamarýt byl nejen odborníkem ve svém oboru, ale je také šťastným dědečkem šesti vnuků. Starost o děti a láska k nim je projevem přirozeného a silného smyslu pro rodinu, který jistě vychází z dětství a příkladu svých rodičů. Rovněž jeho působení na VÚZD bylo motivováno snahou pomáhat dětem.

K jeho dalším zájmům patří zahrádka, četba a historie. Právě zájem o minulost, věci veřejné a nenávist k totalitě a útlaku, ať už to byl fašismus či komunismus tvořily a tvoří rysy jeho smyslu pro spravedlnost a čestnost.

Jaromír Kamarýt se vždy aktivně podílel na předávání svých zkušeností a vědomostí druhým. Ať už to byla každodenní spolupráce s ním nebo jeho účinkování pedagogické.