ČSKB RNDr. Jiří Fischer, CSc.

1927-2006

Když jsem se dozvěděl smutnou zprávu o smrti Jiřího Fischera, vybavilo se mi poslední setkání na olomouckém sjezdu klinické biochemie v roce 2005. V té době věděl o svém onemocnění, a věděl jako my jsme věděli, že jeho choroba patří mezi ty zákeřné. Loučil se s námi a všichni své emoce skryli někde uvnitř. Asi jsme odmítali uvěřit.

Byl mezi námi rozdíl generace, promoval před mým narozením, ale přesto jsem s Jirkou udržoval více než přátelský vztah a nesmírně jsem si ho vážil. Byl to vědecky založený člověk, a jak to už u osobností bývá, překračoval „svou“ chemii k fyzice, matematice, statistice, metrologii a řízení jakosti, alespoň jak jsem měl možnost během našich letmých pracovních i nepracovních aktivit zjistit. Miloval vědu a poznání, dokázal se zanícením mluvit právě o půvabu překračování hranic z jednoho oboru do druhého. Navíc byl společensky neúnavný, pamatujeme jak ještě před operací kyčle tančíval dlouho po půlnoci, když předtím k parketu dokulhal o holi. Co už vědí jen někteří - rád vařil a experimentoval v kuchyni.

Z jeho životopisných dat je určitě mezníkem rok 1951, kdy ukončil studium přírodovědecké fakulty University J.E. Purkyně (dnes Masarykova Universita) v Brně doktorátem z oboru fyzikální chemie. Postupně pracoval na katedře lékařské fyziky LF MU, pak jako korozní technik ZKL Brno (Zetor Brno), výzkumný pracovník Ústavu pro naftový výzkum (magnetismus hornin) a ve vojenském výzkumu. Druhým mezníkem jeho života je rok 1963, kdy nastoupil do národního podniku LACHEMA Brno; zpočátku na analytice složek pro barevnou chromatografii a následně na vývoji diagnostických souprav BIO-LA-TEST. Lachemě již zůstal věrný. Je autorem nebo spoluautorem 36 publikací, 4 učebních textů, 26 výzkumných zpráv a 13 vynálezů. Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP mu v roce 1997 udělila čestné členství.

Jiří Fischer se dožil 79 let. Patřil mezi osobnosti chemie i klinické chemie, na které bychom neměli zapomenout. Česká společnost klinické biochemie i společnost PLIVA-Lachema Diagnostika společně vyjadřují upřímnou lítost nad jeho odchodem.

doc. MUDr. Antonín Jabor, CSc.
předseda ČSKB ČLS JEP

ing. Jaroslava Vávrová, Ph.D.
vědecká sekretářka ČSKB ČLS JEP

Mgr. Kamil Šplíchal
obchodní ředitel PLIVA-Lachema Diagnostika, s.r.o.

Jiří Fischer in memoriam
Jako když podle jediných železných nůžek člověk pozná všechno železné: modifikace je tu jen slovní nástroj, jméno. Pravdou je, že je to železo.
Upanišady

Když člověk zatoužil pobavit se pár minut o něčem jiném,než o věčně omílaných banálních pravdách a polopravdách a v místnosti byl Jiří Fischer, vždy takovou možnost měl. Výběr případných témat byl nekonečný. Od Bhágavadgíty přes Erasma Rotterdamského a Karla Marxe až po Raymonda Aarona nebo Noama Chomskeho. A vždy se dotyčný dověděl něco nového, neotřelého, s čímž nemusel ani souhlasit, ale inspirativní to bylo vždy.

Taky mohl volit jiné téma, třeba statistiku. To si pak připadal jako ten nejmenovaný nešťastník ze Saturnina, který z pošetilosti prorazil zeď údolní přehrady. Těch diskusí, které jsem zažil a nikdy v nich nebyl králem! Těch neuctivých poznámek o zabedněnosti mého myšlení, kdy jsem roztřesen vztekem otvíral učebnice statistiky. A on měl vždy pravdu. Kdyby věděl, jak mi pomáhal. Teď s odstupem času člověk nostalgicky vzpomíná na tvrdost, která byla tak zásadová. Dnes se námitky oponentů tak často presentují z důvodů úplně jiných. A člověk si z nich může vzít tak málo odborného poučení!

Jiří zas až tak moc nepsal. Byl příliš autokritický a raději přemýšlel, než poučoval. Proto taky nebyl nikdy oceněn tak, jak by zasloužil. Ale dovedl rozlišovat kov pravdy od strusky pojmenování a modifikací, jak snad nikdo jiný z nás, pracujících v klinické biochemii.


Čestné členství v České společnosti klinické biochemie bylo Dr. Fischerovi uděleno v r.1997