ATP:kreatin N-fosfotransferasa, EC 2.7.3.2;
CK-MB; CK-2; kreatinkináza MB; kreatinkinasa MB; kreatinfosfokináza MB; kreatinfosfokinasa MB; fosfokreatinkinasa MB; kreatinfosfotransferasa MB; ATP:kreatinfosfotransferasa MB; adenosintrifosfát-kreatintransfosforylasa; MB-CK.

Chemické názvosloví připouští u enzymů pouze koncovku –asa, progresivní pravopis a řada současných lékařských publikací uvádí koncovku –áza. Prof. Kodíček uvádí celý název jako jedno slovo, v anglickém názvosloví EC je kmenový základ (např. kinase) vždy samostatně.

Stanovení se provádí v séru nebo plazmě (antikoagulans pouze heparin, ostatní inhibují enzymovou aktivitu). Všechna antikoagulancia schopna tvořit cheláty inhibují aktivitu CK-MB, nebo
e maskují hořečnaté ionty aktivující CK. Je třeba zabránit hemolýze. Slabá hemolýza (hemoglobin 0,32 g/l) nezpůsobuje znatelnou změnu měřené aktivity CK-MB. Centrifugovat do 30 min od odběru. Stabilita sérum i plazma: 20 až 25 °C 2 – 4 h, 4 až 8 °C 3 – 7 dní, -20 °C 4 týdny. Opakované zamrazení se nedoporučuje. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Neodebírejte po chirurgických výkonech a defibrilacích. Doporučuje se skladování ve tmě. Analýzu může rušit bilirubin a zákal. Snížení aktivity CK může způsobit denní světlo a také skladování při teplotách < 4 °C.
Pro delší skladování séra se doporučuje přidání tiolů, nebo
e redukují sulfhydrylové skupiny CK a obnovují její aktivitu. Nejefektivnější tioly jsou 2-tioglycerol a 2-merkaptoetanol (obě kapaliny po 6 h skladování se vzorkem při 37 °C gelovatí a způsobují zákal). Nejčastěji se ale používá N-acetylcystein, protože může být dodáván jako krystalická substance.

Kreatinkináza EC 2.7.3.2 katalyzuje přeměnu kreatininu na kreatinfosfát.

Poločas vymizení: CK-MB 10-14 h.

IRMA soupravy již nejsou k dispozici.

ELISA v sendvičovém uspořádání probíhá v mikrotitrační destičce se zakotvenou protilátkou vůči CK-MB. Do jamky se přidá standard nebo vzorek a inkubuje se 2,5 h; po čtyřnásobném promytí se přidá biotinylovaná protilátka vůči CK-MB. Po inkubaci (1 h, třepání) a promytí 4x se přidá streptavidin s navázanou křenovou peroxidázou a inkubuje 45 min. Po inkubaci (třepání) a promytí 4x se přidá chromogen tetrametylbenzidin a reakce probíhající 30 min ve tmě je zastavena stop činidlem (0,2 M H₂SO₄). Měření se provádí ihned při 450 nm a signál je přímo úměrný koncentraci CK-MB_mass. Celý postup se realizuje za laboratorní teploty.

Jiný postup ELISA má jako druhou protilátku kozí vůči CK-MM, která je přímo vázaná na křenovou peroxidázu. Celá sendvičová imunoreakce trvá 1 h. Po pětinásobném promytí, reakci s tetrametylbenzidinem (20 min) a přidání stop činidla lze provést měření při 450 nm (do 15 min). Celý postup se realizuje za laboratorní teploty. Rozsah metody je na základě šestibodové kalibrace 2,5 – 200 µg/l.

Další variantou ELISA jsou jamky mikrotitračních destiček potažené streptavidinem a v sendvičové imunoreakci se přidává biotinylovaná myší monoklonální protilátka a polyklonální protilátka konjugovaná s křenovou peroxidázou. V této konfiguraci trvá imunoreakce jen 15 min. Po trojnásobném promývání se přidá TMB substrát a po 15 min se reakce zastaví 1 M HCl. Do 30 min se měří bichromaticky 450 nm proti 620 – 630 nm. Šestibodová kalibrace umožňuje měřit 0,182 – 400 µg/l CK-MB_mass (vyšší koncentrace enzymu lze ředit nulovým kalibrátorem). Detekční limit je 0,182 µg/l. Ruší silná hemolýza a lipémie. Preciznost v sérii je 6,44 – 8,53 %, mezi sériemi 5,45 – 10,4 %.

Enzymová imunoanalýza na částicích oxidu chromičitého je jednostupňový sendvičový postup. Části CrO₂ jsou potažené protilátkou vůči B podjednotce CK, na kterou se naváže CK-MB a na ní se váže monoklonální protilátka vůči CK-MB s β-D-galaktopyranosidem chlorfenolové červeně (inkubace 8 min, 42 °C). Imunokomplex se magneticky separuje a 3x promyje. Hydrolýzou (4 min, 37 °C) se pak uvolňuje chlorfenolová červeň; rychlost jejího vzniku se měří bichromaticky při 577/700 nm a je přímo úměrná koncentraci CK-MB_mass. Rozsah metody na základě pětibodové kalibrace je 0,5 – 300 µg/l (vyšší koncentrace vzorku lze ředit manuálně). Preciznost v sérii 0,24 – 0,64 %, mezi sériemi 0,29 – 1,86 %. Nebyly zaznamenány interference bilirubinu (1026 µmol/l), hemoglobinu (10 g/l) ani triacylglycerolů (16,93 mmol/l). Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 2000 µg/l.

Imunoanalýza na mikročásticích (MEIA) probíhá tak, že se do reakční nádobky dávkuje vzorek a poté latexové mikročástice potažené myší monoklonální protilátkou vůči CK-MB a pufr. Po inkubaci se reakční směs přenese na fritu a nenavázaný materiál se oddělí promytím. Přidá se kozí protilátka vůči CK-MM značená ALP. Po inkubaci a promytí se dávkuje substrát 4-metylumbeliferylfosfát, který se štěpí na fluoreskující umbeliferon, jehož vznik se sleduje fluorimetricky. Šestibodová kalibrace je v rozsahu 1 – 300 µg/l. Vzorky s koncentrací CK-MB_mass > 300 µg/l se ředí manuálně 4x (koncentrace po ředění musí být > 0,7 µg/l). Preciznost v sérii je 2,35 – 4,87 %, celková preciznost metody je 5,43 – 8,58 %; zpětný výtěžek 88 – 110 %. Senzitivita je 0,7 µg/l (2 SD nulového blanku). Heterofilní protilátky v lidském séru mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v komponentech soupravy a způsobit interference s in vitro imunologickým stanovením. Ani vysoké koncentrace hemoglobinu (10 g/l), bilirubinu (855 µmol/l) a triacylglycerolů (11,3 mmol/l) neruší.

Chemiluminiscenční analýza - stanovení je založeno na nekompetitivní (sendvičové) imunochemické reakci s detekcí záblesku vzniklého chemiluminiscenční reakcí. CK-MB ze vzorku se v prostředí pufrovaného roztoku s obsahem sérových bílkovin váže jedním epitopem na purifikovanou monoklonální myší protilátku značenou esterem akridinu (inkubace 6,3 min, 37 °C). Následně se přidává monoklonální myší protilátka, která je kovalentně vázaná na paramagnetické částice niklu; reakce probíhá 3 min při 37 °C. Po odstranění nezreagovaného materiálu odsátím a promytím se přidá alkalizovaný peroxid vodíku, který vyvolá chemiluminiscenční záblesk detekovaný luminometrem. Intenzita záření je přímo úměrná koncentraci CK-MB_mass ve vyšetřovaném vzorku. Výsledky jsou stanoveny podle kalibrační křivky, která je pro přístroj specifická a je určena na základě sedmibodové základní kalibrace při použití nových šarží činidel a dvoubodové rekalibrace po dvou nejpozději však čtyřech týdnech. Linearita metody je do 300 µg/l. Vzorky s koncentrací CK-MB_mass > 300 µg/l se ředí speciálním diluentem. Používané automatické ředění je 3x nebo 10x. Vzorky s koncentrací > 3000 µg/l se ředí manuálně. Detekční limit metody je 0,18 µg/l. Preciznost v sérii je 2,41 – 3,14 %, mezi sériemi 4,25 – 5,82 %. Zpětný výtěžek 89,5 – 111,4 %, linearita ředění 88,0 – 112,9 %. Efekt nadbytku antigenu se projevuje při > 500 µg/l CK-MB_mass. Při metodě neruší: hemoglobin do koncentrace 15 g/l, triacylglyceroly do koncentrace 11,4 mmol/l, bilirubin do koncentrace 684µmol/l.

Jiná chemiluminiscenční imunoanalýza v sendvičovém uspořádání používá myší monoklonální protilátku vůči CK-MB, zakotvenou na paramagnetických částicích ke které se přidává standard nebo vzorek. Po inkubaci a promytí fosfátovým pufrem se přidá myší monoklonální protilátka vůči CK-MB značená akridiniumkarboxamidem. Po promytí fosfátovým pufrem se přidá 1,32 % peroxid vodíku a 0,35 M roztok hydroxidu sodného. Vzniklá chemiluminiscence je přímo úměrná koncentraci CK-MB_mass a sleduje se fotonásobičem při 429 nm.Metoda dovoluje měřit vzorky v rozmezí koncentrací 0,1 – 300 µg/l (vyšší koncentrace se ředí manuálně 10x nebo automaticky 2x; koncentrace ředěného vzorku musí být > 3 µg/l). Preciznost v sérii je 2,3 – 4,4 %, celkově 2,9 – 4,5 %. Linearita ředění je 93 – 104 %. Analytická senzitivita (2 SD nulového blanku) je 0,1 µg/l. Ani vysoké koncentrace hemoglobinu (5 g/l), bilirubinu (342 µmol/l) a triacylglycerolů (11,3 mmol/l) neruší. Heterofilní protilátky v lidském séru mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v reagenciích, čímž způsobuji interferenci při imunoanalýze.

CLIA je další jednostupňový sendvičový zábleskový postup, kdy se na magnetické částice potažené myší monoklonální protilátkou vůči CK-MB naváže CK-MB ze vzorku a na druhý epitop enzymu CK-MB se připojí monoklonální protilátka vůči CK-BB, značená izoluminolem. Po inkubaci 10 min a promytí se přidá startér (0,12 % H₂O₂ + 4 % NaOH) a fotonásobičem se měří záblesk. Intenzita signálu je přímo úměrná hladině CK-MB_mass. Rozsah měření je na základě dvoubodové kalibrace 0,4 – 500 µg/l. Analytická citlivost je 0,4 µg/l. Preciznost v sérii 1,0 – 3,9 %, mezi sériemi 2,1 – 4,5 %. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 6000 µg/l. Ani vysoké koncentrace bilirubinu (752 µmol/l) a triacylglycerolů (45,2 mmol/l) neruší. Hemoglobinu 0,5 g/l neruší. Falešně pozitivní výsledky může způsobit přítomnost agregátů IgG a CK-BB, resp. agregátů mitochondriální CK. Heterofilní protilátky v lidském séru mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v reagenciích, čímž způsobuji interferenci při imunoanalýze.

Jiné stanovení je založeno na sekvenční imunochemické reakci, kde je ALP jako marker. CK-MB se v prostředí pufrovaného roztoku s obsahem sérových bílkovin váže jedním epitopem na monoklonální myší protilátku vůči CK-MB, imobilizovanou na polystyrenové kuličce a druhý epitop CK-MB reaguje s monoklonální myší protilátkou vůči CK-BB konjugovanou s alkalickou fosfatázou. Reakce probíhá 30 min při 37 °C. Po odstranění nezreagovaného materiálu odstředěním a promytí se přidá substrát adamantyldioxetanfenylfosfát, který hydrolyzuje stykem s alkalickou fosfatázou za vzniku nestabilního meziproduktu. Ten se ihned rozpadá za vzniku záření, které se detekuje luminometrem. Intenzita záření je přímo úměrná koncentraci CK-MB_mass ve vyšetřovaném vzorku. Výsledky jsou stanoveny podle kalibrační křivky, která je pro přístroj specifická a je určena na základě dvoubodové kalibrace (v kvadrupletu) a vzorové křivky získané z čárového kódu činidla. Linearita metody je do 500 µg/l. Detekční limit metody: 0,6 µg/l (2 SD). Preciznost v sérii 3,0 – 5,1 %, mezi sériemi 3,9 – 5,2 %. Zpětný výtěžek:  96 – 106 %, linearita ředění 89 – 107 %. Efekt nadbytku antigenu se do 50000 µg/l neprojevuje. Hemolýza a ikterus neruší.

Další postup používá podobný luminogen Lumi-Phos 530. Do zkumavky se pipetuje myší monoklonální protilátka vůči CK-MB značená ALP a standard nebo vzorek. Pak se přidají paramagnetické částice potažené myší monoklonální protilátkou vůči CK-BB (částice jsou potaženy kozí protilátkou vůči biotinu a CK-BB protilátka má biotinovou kotvu). Po inkubaci se separací v magnetickém poli a promytím odstraní nenavázané složky a přidá se chemiluminiscenční substrát. Rozsah měření při 470 nm na základě sedmibodové kalibrace je 0,1 – 300 µg/l (po ředění 2x až 600 µg/l) CK-MB_mass. Analytická citlivost (nulový kalibrátor) 0,1 µg/l. Linearita ředění je 98 – 106 %. Preciznost v sérii 1,15 – 2,32 %, celková 2,66 – 3,54 %. Ani vysoké koncentrace hemoglobinu (5 g/l), bilirubinu (171 µmol/l) a triacylglycerolů (33,9 mmol/l) neruší. Efekt nadbytku antigenu se neprojevuje do 20000 µg/l. Heterofilní protilátky v lidském séru/plazmě mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v komponentech soupravy a způsobit interference s in vitro imunologickým stanovením.

Homogenní chemiluminiscenční imunoanalýza v sendvičovém uspořádání je založena na technologii LOCI. Reagencie LOCI zahrnuji dvě syntetické reagencie na částicích a fragment myší monoklonální biotinylované protilátky vůči CK-MB. První reagencie (Chemibeads) je potažena myší monoklonální protilátkou vůči CK-MB a obsahuje chemiluminiscenční barvivo. Druhá reagencie (Sensibeads) je pokryta streptavidinem a obsahuje fotosenzibilizační barvivo. Vzorek se inkubuje s biotinylovanou protilátkou a reagencii Chemibeads a vytvoří se sendvičové komplexy částice-monoklonální protilátka-CK-MB-biotinylovaná protilátka. Poté jsou přidány reagencie Sensibeads, navážou se na biotin a vytvoří párové imunokomplexy s oběma částicemi. Ozářením komplexů světlem vlnové délky 680 nm se z reagencii Sensibeads uvolni singletový kyslík, který se rozptýlí do reagencii Chemibeads a spustí chemiluminiscenční reakci. Výsledný signál je měřen při vlnové délce 612 nm a je přímo úměrný koncentraci CK-MB_mass ve vzorku. Analýza trvá 10 min při 37 °C. Rozsah metody je 0,5 – 300 µg/l (automatické nebo manuální ředění umožňuje zvětšit rozsah měření 5x). Detekční limit je 0,5 µg/l. Preciznost v sérii 1,9 – 5,8 %, mezi sériemi 3,3 – 6,8 %. Ani vysoké koncentrace hemoglobinu (5 g/l), bilirubinu (1026 µmol/l) a triacylglycerolů (33,9 mmol/l) neruší. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 2000 µg/l. Heterofilní protilátky v lidském séru/plazmě mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v komponentech soupravy a způsobit interference s in vitro imunologickým stanovením.

Stanovení elektrochemiluminiscenční imunoanalýzou (ECLIA)v sendvičovém uspořádání trvá 9 min. Vzorek (15 µl) je inkubován s biotinylovanou monoklonální myší protilátkou vůči CK-MB a monoklonální myší protilátkou vůči CK-MB značenou ruthéniovým komplexem za vzniku sendvičové formace. Pak se přidají paramagnetické mikročástice potažené streptavidinem a celý komplex je vázán na pevnou fázi pomocí biotin-streptavidinové kotvy. Reakční směs se nasaje do měřící komůrky, kde se mikročástice zachytí magneticky na povrchu elektrody. Nenavázané látky se odstraní pomocí tripropylaminového činidla. Zavedení napětí na elektrodu vyvolá chemiluminiscenci, která se měří fotonásobičem při 620 nm. Výsledky jsou stanoveny na základě kalibrační křivky, která je pro přístroj specifická a je určena na základě dvoubodové kalibrace a vzorové křivky získané z čárového kódu činidla. Luminiscence je přímo úměrná koncentraci CK-MB_mass ve vzorku. Metoda je použitelná v rozsahu 0,3 – 300 µg/l (ředění 2x automaticky, ale koncentrace po ředění musí být > 50 µg/l. Analytická citlivost je 0,1 µg/l, funkční citlivost 0,3 µg/l. Preciznost v sérii CV 0,8 – 2,9 %, mezi sériemi 1,3 – 5,7 %. Chylozita, hemolýza, ikterus a RF (< 1500 kIU/l) neruší. Od pacientů léčených vysokými dávkami biotinu (tj. > 5 mg/den) by se neměly odebírat vzorky dříve než po 8 h od posledního podání biotinu. Efekt nadbytku antigenu se neprojevuje do 5000 µg/l.

Certifikovaný referenční materiál není zatím dostupný.

Snížené aktivity CK-MB: EDTA, fenotiaziny, fluoridy, heparinát lithný, perorální kontraceptiva, prednison, dobesilát vápenatého, hydroxykobalamin, aj.

Řada látek způsobuje zvýšení aktivity CK-MB: adenylátkináza, amfetamin, amfotericin B, amitriptylin, amoklen, ampicilin, β-antagonisté, antihypelipidemika, barbituráty, cimetidin, cyclopropan, dalacin, danazol, dexametason, diazepam, dietyleter, digoxin, dipidolor, dolsin, etanol, etretinát, fenatyl, fenytoin, furosemid, gemfibrizol, halofenát, haloperidol, halotan, heroin, chinidin, chlorpromazin, chlortalidon, insulin, isotretinoin, kaptopril, karbenoloxon, klindamycin, klofibrát, klonidin, klopamid, kolchicin, kyselina acetylsalicylová, kyselina aminokapronová, labetalol, lidokain, lithium, morfin, D-penicilamin, perfenazin, pindolol, prochlorperazin, propranolol, salicyláty, sekobarbital, stanozolol, steroidy, streptokináza, sukcinylcholin, teofylin, tricyklická antidepresiva aj.