nádorový antigen CA 72-4, nádorový marker CA 72-4, carbohydrate antigen 72-4; cancer antigen CA 72-4, CA 72-4 protein

Stanovení se provádí v séru nebo plazmě (antikoagulans EDTA nebo heparin). Vyloučit je třeba hemolýzu a chylozitu. Sérum je stabilní 7 d při 15 – 25 °C, 7 – 30 d při 2 – 8 °C, 2 – 3 měsíce při -20 °C.

IRMA je dvoukrokový sendvičový postup, který začíná pipetováním ředěného séra do zkumavek potažených streptavidinem a biotinylované protilátky CC49. Po inkubaci (2 h, laboratorní teplota, třepání) se supernatant odsaje a zkumavky se 3x promyjí.  Přidá se druhá protilátka B72.3 značená ¹²⁵I. Po inkubaci (18 – 22 h, 2 – 8 °C) se supernatant odsaje a zkumavky se 3x promyjí. Navázaná aktivita se změří gama-počítačem (1 min) a signál je přímo úměrný koncentraci CA 72-4. Rozsah metody na základě čtyřbodové kalibrace je 3 – 100 kU/l (vyšší koncentrace se ředí 10x diluentem), analytická citlivost 1,94 kU/l. Preciznost v sérii je 1,1 – 5,1 %, mezi sériemi 5,8 – 7,0 %; zpětný výtěžek 91 – 117 %, linearita ředění 97,9 – 106,4 %. Hemolýza a lipémie může ovlivnit výsledky analýzy. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 1100 kU/l. Heterofilní protilátky mohou interferovat při měření.

ELISA používá mikrotitrační destičky se zakotvenou myší monoklonální protilátkou CC49. Pipetuje se kalibrátor nebo vzorek a ihned druhá protilátka B72.3 označená křenovou peroxidázou. Po inkubaci (120 min, laboratorní teplota) se odsaje roztok, jamky se 5x promyjí. Pak se přidá tetrametylbenzidin (inkubace 30 min, laboratorní teplota) a následně stop činidlo (0,5 M H₂SO₄). Měření se provádí při 450±10 nm do 10 min na základě pětibodové kalibrace v rozmezí 0,79 – 100 kU/l. Analytická citlivost je 0,79 kU/l. Preciznost v sérii 1,6 – 2,4 %, mezi sériemi 4,2 – 4,8 %; linearita ředění 88,2 – 106,8 %, zpětný výtěžek 86,0 – 112,3 %. Neruší hemoglobin 4 g/l, triacylglyceroly 8,5 mmol/l  a bilirubin 855 µmol/l. Heterofilní protilátky mohou interferovat při měření. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 6400 kU/l.

Stanovení elektrochemiluminiscenční imunoanalýzou (ECLIA) v sendvičovém uspořádání trvá 18 min. Vzorek (30 µl) je inkubován s monoklonální myší protilátkou B72.3 značenou ruthéniovým komplexem a biotinylovanou monoklonální myší protilátkou CC49. Pak se přidají paramagnetické mikročástice potažené streptavidinem, na který se naváže imunokomplex svou biotinylovou kotvou. Reakční směs se nasaje do měřící komůrky, kde se mikročástice zachytí magneticky na povrchu elektrody. Nenavázané látky se odstraní pomocí tripropylaminového činidla. Zavedení napětí na elektrodu vyvolá chemiluminiscenci, která se měří fotonásobičem při 620 nm. Výsledky jsou stanoveny na základě kalibrační křivky, která je pro přístroj specifická a je určena na základě dvoubodové kalibrace a vzorové křivky získané z čárového kódu činidla. Luminiscence je přímo úměrná hladině CA 72-4 ve vzorku. Metoda je použitelná v rozsahu 0,2 – 300 kU/l. Ředění při vyšších koncentracích 2x automaticky (do 600 kU/l), případně ještě více manuálně. Analytická citlivost (2 SD nulového kalibrátoru) je < 0,2 kU/l, funkční citlivost (CV ≤ 20 %) 1,0 kU/l. Preciznost v sérii 1,0 – 2,8 %, mezi sériemi 2,2 – 4,9 %. Hemolýza (hemoglobin 22 g/l), chylozita (TAG 17 mmol/l), ikterus (bilirubin 1129 µmol/l) a RF (< 1500 kIU/l) neruší. Pacienti léčeni vysokými dávkami biotinu (tj. > 5 mg/den) by se neměli odebírat dříve než po 8 h od posledního podání biotinu. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 15000 kU/l.

Toleranční limit EHK: 15 %.

Hodnoty snižuje: opakované rozmrazení vzorku.

Hodnoty zvyšuje: pankreatitida, cirhóza, plicní choroby, revmatismus, adenom, cysty, choroby gastrointestinálního traktu a ledvin.