L-alanin:2-oxoglutarát aminotransferasa, EC 2.6.1.2;
ALT; alaninaminotransferasa, alaninaminotransferáza; alanintransaminasa, alanintransamináza;
L-alaninaminotransferasa; L-alanintransaminasa; β-alaninaminotransferasa;
alanin-α-ketoglutarátaminotransferasa; alanin-pyruvátaminotransferasa;
L-alanin-α-ketoglutarátaminotransferasa;
GPT; glutamát-pyruváttransaminasa; glutamát-alanintransaminasa; glutamová kyselina-pyrohroznová kyselina transaminasa; glutamát-pyruvátaminotransferasa;
pyruváttransaminasa; pyruvát-alaninaminotransferasa; pyruvát-glutamáttransaminasa.

Chemické názvosloví připouští u enzymů pouze koncovku –asa, progresivní pravopis a řada současných lékařských publikací uvádí koncovku –áza. Prof. Kodíček uvádí celý název jako jedno slovo, v anglickém názvosloví EC je kmenový základ (např. aminotransferase) vždy samostatně.

Sérum by mělo být analyzováno co nejdříve, nejlépe v den odběru a neskladováno. Stabilita 20 až 25 °C 3 dny, 4 až 8 °C 7 dní, -20 °C pouze 2 dny! Skladování v lednici je vhodnější než zmražení (skladování i při 40 °C vede ke ztrátě katalytické koncentrace).
Stanovení ovlivňuje věk, hmotnost, požití alkoholu. Ruší silná hemolýza (aktivita ALT je v erytrocytech 6x vyšší než v séru). Koncentrace hemoglobinu vyšší než 2,5 g/l vede ke zvýšení aktivity ALT v referenčních mezích přibližně o 10 %. Naměřená hodnota při odběru vsedě je o 14 % vyšší, než hodnota při odběru vleže. Pokud se jako antikoagulans v plazmě použije citrát sodný, dochází k inhibici ALT. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje.

Doporučená metoda IFCC je v plném rozsahu obtížně aplikovatelná zvláště u rychlých analyzátorů s velmi malým měřícím objemem.
Metoda musí být dvoučinidlová. Druhé činidlo je pouze 2-oxoglutarát. V prvním činidle musí být bezpodmínečně NADH, LD, aby došlo k likvidaci endogenního pyruvátu v měřeném materiálu před přidáním druhého činidla. Některé firmy označují svůj postup « like IFCC » a přitom mají NADH ve druhém činidle, kde se snadněji udrží jeho stabilita.
Doporučovaná inkubace s prvním činidlem je 5 min, po přidání druhého činidla 90 s a doba měření 180 s. Většina analyzátorů neumožňuje reakční čas 9,5 min. Nicméně doporučujeme co nejméně zkracovat inkubaci s prvním činidlem. Dostačující fáze prodlevy po přidání druhého činidla je 30 s, pro měření 60 s (minimálně
6 bodů). Jestliže je maximální reakční čas analyzátoru 6,5 min, nezkracujte inkubaci s prvním činidlem vůbec. Pokud není jiná možnost zkra
ete ji tak, abyste zcela naplnili maximální reakční čas analyzátoru. Čím více budete tuto fázi analýzy zkracovat, tím více zvyšujete riziko falešně vyšších výsledků u pacientů s vysokou hladinou endogenního pyruvátu.
V buňkách se vyskytuje holoenzym ALT (apoenzym + koenzym), ale v séru může být již část ALT zbavená koenzymu. Proto reakce vyžaduje vysycení ALT pyridoxalfosfátem (kofaktor přenosu aminoskupin). Pokud nepoužijete vitamin B6, jedná se o postup non lege artis. Pyridoxalfosfát je vždy v prvním činidle. Vysycení probíhá zvolna a to je další důvod, proč se nemá první inkubace zkracovat. Čistý apoenzym se také často vyskytuje v kontrolních sérech, které jsou obohacovány čištěnými enzymy.
Metody bez přídavku pyridoxalfosfátu dávají až o 20 % nižší výsledky. Doporučená délka optické dráhy kyvetou je 10 mm, některé analyzátory mají jen 7 mm. S tím se nedá nic dělat, ale je třeba si uvědomit, že citlivost měření se snižuje asi o jednu třetinu.Doporučená minimální koncentrace NADH je 180 µmol/l, aktivita LD 28,3 µkat/l. Jsou to drahé chemikálie a firmy někdy šetří. Nicméně vyšší koncentrace, resp. aktivity uvedených reagencií nevadí.
Poměr vzorku a reakční směsi 1:12, takže použijete-li sumárně 160 µl činidel je třeba dávkovat 15 µl vzorku. Linearita metody je za těchto podmínek přibližně do 6,3 µkat/l. Certifikovaný referenční materiál není zatím dostupný.

Snížené aktivity ALT jsou u metronidazolu.
Řada léků způsobuje zvýšení aktivity ALT: acyklovir, acylpyrin, adrenalin, allopurinol, antibiotika včetně syntetických penicilinů, amoklen, ampicilin, cefoxitin, ciprofloxacin, dietylstilbestrol, dikumarol, doxorubicin, erytromycin, esterifikované estrogeny, fenobarbital, fenotiazin, fenytoin, flukonazol, flutamid, furosemid, gentamicin, chloramfenikol, inhibitory hydroxymetylglutarylkoenzym A reduktázy včetně atorvastatinu, lovastatinu, pravastatinu a simvastatinu, ibuprofen, interleukin-2, izoniazid, karbamazepin, karbenicilin, ketokonazol, kyselina mefenamová, kyselina valproová, meprobamat, metotrexat, metyldopa, metyltestosteron, naproxen, nesteroidní protizánětlivé léky jako acetaminofen a kyselina aminosalicylová , nitrofurantoin, progesteron, pyrazinamid, rifampin, sulfonované léky (např. sulfonylmočovina), tiazidy, tikarcilin, tolbutamid, trimetoprim, troleandomycin,  zidovudin aj.