S100beta; S100B; Protein S100-B; S100 protein beta chain; S100 protein beta subunit; S100 calcium binding protein B; S100 calcium binding protein beta (neural); S100 calcium binding protein beta chain.

Stanovení se provádí v séru nebo plazmě (antikoagulans heparin). Plná krev je stabilní 24 h za laboratorní teploty, sérum (plazma) je stabilní při 15 – 25 °C 8 h, při 4 – 8 °C 2 d, při -20 °C 3 měsíce, při -70 °C dlouhodobě. Opakované rozmrazování se nedoporučuje.

IRMA je specifická pro b podjednotku proteinu S-100. Používají se tři monoklonální protilátky SMST 12, SMSK 25 a SMSK 28. Test je lineární v rozsahu 0 – 20 µg/l a rozsah měření je 0,5 – 60 µg/l proteinu S-100b. Nebyla zjištěna žádná křížová reakce s proteiny podjednotky A.

ELISA kvantitativně měří protein S-100b dvojstupňovou sendvičovou technikou. Vzorky séra obsahující S-100b se pipetují do jamek mikrotitračních destiček, potažených polyklonální protilátkou vůči hovězímu S-100b. Po inkubaci 120 min a promytí 3x se přidává biotinylovaná protilátka vůči lidskému S-100 b. Probíhá další inkubace 60 min, následuje promytí 5x a přidání konjugátu streptavidinu s křenovou peroxidázou, 30 min inkubace a promytí 5x. Přidá se tetrametylbenzidin a H₂O₂. Po inkubaci 10 min ve tmě se reakce zastaví 0,5 M H₂SO₄ a měří absorbance vertikální fotometrií při 450±10/550-650 nm do 5 min na základě šestibodové kalibrace. Signál je přímo úměrný množství stanovovaného enzymu. Celý postup se provádí za laboratorní teploty. Rozsah měření je 0,015 – 2 µg/l (při vyšších koncentracích lze měřit při 405 nm a vzorky ředit). Analytická citlivost je 0,015 µg/l. Preciznost v sérii je 2,7 – 3,8 %, mezi sériemi 5,2 – 10,1 %; linearita ředění 88,3 – 108,2 %, zpětný výtěžek 95,3 – 100,7 %.

LIA je sendvičová imunoanalýza s protilátkou ukotvenou v polystyrénové zkumavce. B podjednotka proteinu S-100 je charakterizována pomocí tří protilátek SMST 12, SMSK 25 a SMSK 28. Imobilizovaná protilátka reaguje s S-100b ze séra. Po inkubaci se nenavázaný materiál vymyje. Během druhé inkubace se na S-100b naváže protilátka označená kovalentně vázaným izoluminolem. Volný konjugát se odstraní promytím. Izoluminol se oxiduje po nástřiku alkalického roztoku peroxidu vodíku a sleduje se luminiscence při 425 nm, která je přímo úměrná koncentraci proteinu S-100b ve vzorku. Funkční senzitivita je 20 µg/l. Celková preciznost je 5 % na hladině 500 µg/l.

Jiná varianta používá paramagnetické částice potažené dvěma monoklonálními protilátkami. Další postup je podobný předchozí variantě, ale metoda je výrazně citlivější. Rozsah měření 0,02 – 30 µg/l S-100b. Preciznost v sérii je 2,5 – 6,4 %, mezi sériemi 2,5 – 8,5 %; zpětný výtěžek 91 – 100 %, linearita ředění 100- 113 %. Stanovení neruší hemoglobin 1,25 g/l, TAG 33,9 mmol/l, bilirubin 342 µmol/l. Výsledky mohou být někdy ovlivněny extrémně vysokou koncentrací HAMA (lidských protilátek vůči myším imunoglobulinům).   

Stanovení elektrochemiluminiscenční imunoanalýzou (ECLIA) v sendvičovém uspořádání trvá 18 min a nerozlišuje podjednotky S-100. Vzorek (20 µl) je inkubován s biotinylovanou monoklonální myší protilátkou vůči S-100 a monoklonální myší protilátkou vůči S-100 značenou ruthéniovým komplexem za vzniku sendvičové formace. Pak se přidají paramagnetické mikročástice potažené streptavidinem a celý komplex je vázán na pevnou fázi pomocí biotin-streptavidinové kotvy. Reakční směs se nasaje do měřící komůrky, kde se mikročástice zachytí magneticky na povrchu elektrody. Nenavázané látky se odstraní pomocí tripropylaminového činidla. Zavedení napětí na elektrodu vyvolá chemiluminiscenci, která se měří fotonásobičem při 620 nm. Výsledky jsou stanoveny na základě kalibrační křivky, která je pro přístroj specifická a je určena na základě dvoubodové kalibrace a vzorové křivky získané z čárového kódu činidla. Luminiscence je přímo úměrná koncentraci proteinu S-100 ve vzorku. Metoda je použitelná v rozsahu 0,02 – 39 µg/l (ředění 5x nulovým kalibrátorem, nebo lidským sérem bez S-100, ale koncentrace po ředění musí být > 1 µg/l). Analytická senzitivita je 0,005 µg/l, funkční senzitivita 0,02 µg/l. Preciznost v sérii CV 0,5 – 2,3 %, mezi sériemi 2,3 – 5,6 %. Efekt nadbytku antigenu se neprojevuje do 10000 µg/l. Od pacientů léčených vysokými dávkami biotinu (tj. > 5 mg/den) by se neměly odebírat vzorky dříve než po 8 h od posledního podání biotinu. Stanovení neruší hemoglobin 10 g/l, TAG 17 mmol/l, bilirubin 428 µmol/l a revmatoidní faktor 1000 kU/l. Ve vzácných případech je možné pozorovat interferenci způsobenou velmi vysokým titrem protilátek vůči streptavidinu nebo rutheniu.

Kapilární LC-MS/MS používá k separaci kolonu (150x0,15 mm) s reverzní fází C18 a binární systém rozpouštědel 98,8 % voda + 1 % acetonitril + 0,2 % kyselina mravenčí a 94,8 % acetonitril + 5 % voda + 0,2 % kyselina mravenčí. Peptidy jsou eluovány v programu lineárního gradientu 100 min při průtoku 1 µl/min. Protein S100 je detekován hmotnostním detektorem s elektrosprejí.  

Toleranční limit EHK: 20 %.

Snížené hodnoty: při redukci systémové heparinizace a ve stáří.

Zvýšené hodnoty: po kardiopulmonálních operacích, u nádorů slinných žláz, chrupavek a tukové tkáně, při histiocytóze X.