protilátky proti imunoglobulinům, anti-imunoglobuliny, RF

Stanovení se provádí v séru. Použití plazmy (antikoagulans heparin nebo EDTA) se nedoporučuje. Maximální čas od získání do zpracování vzorku je 1 h při laboratorní teplotě, 1 den při 4 °C.
Stabilita: 18 – 26 °C 1 den, 4 – 8 °C 3 – 7 dní, -20° C 1 – 3 měsíce.
Revmatoidní faktor se může také vyšetřovat v pleurální nebo synoviální tekutině.

Používá se latexová aglutinace, aglutinace na ovčích erytrocytech potažených králičími IgG protilátkami, kinetická nefelometrie a ELISA. IRMA postup není dnes již používán.

Při turbidimetrii se sérum naředí pufrem a přidají se latexové částice potažené lidským IgG v pufru. Imunoreakcí s RF-protilátkami vznikají s revmatoidním faktorem nerozpustné komplexy, které tvoří zákal a ten se měří fotometricky při 660 (lze také použít 571) nm. Při koncentraci > 130 kIU/l je nutno ředit vzorek 1+2 fyziologickým roztokem. Nelineární metoda: 3-130 kIU/l. Mez detekce: 2,4 kIU/l. Specifita: neruší triacylglyceroly < 11,4 mmol/l, bilirubin < 1026 µmol/l a hemoglobin < 10 g/l. Při koncentracích < 6000 kIU/l se neprojevuje hook efekt. Preciznost v sérii CV 0,6 – 1,3 %, mezi sériemi 1,3 – 6,0 %.
Při kinetické nefelometrii byla reprodukovatelnost v sérii CV 1,4 – 4,4 %, mezi sériemi 2,5 – 11,6 %.
ELISA v mikrotitračních destičkách. V prvním kroku se váže stanovovaný RF (ředěný 100x) na lidské imunoglobuliny zakotvené v jamkách. Po vypláchnutí se přidá druhá monoklonální protilátka vůči RF značená peroxidázou. Po opětném vypláchnutí pak peroxid vodíku a substrát ABTS (2,2´-azino-bis(3-etylbenzthiazolin-
6-sulfonát). Reakce se zastaví okyselením a zelené zbarvení se detekuje vertikální fotometrií při 414 nebo
405 nm. Reprodukovatelnost CV v sérii 1 – 4 %, mezi sériemi 2 – 8 %.

Britský standard NIBSC 64/002 je považován za mezinárodní referenční materiál.

Výsledky stanovení revmatoidního faktoru jsou spontánně sníženy u 3 % populace.
Výsledky stanovení revmatoidního faktoru zvyšuje kouření (hodnoty jsou zvýšené ve stáří i u nekuřáků).