Prostatická frakce kyselé fosfatázy (prostatic acid phosphatase – PAP) patří mezi izoenzymy fosfát-monoester fosfohydrolasy, (EC 3.1.3.2) a nemá proto ani samostatné EC a může být skryta pod názvy: kyselá fosfatasa, kyselá monofosfatasa, glycerofosfatasa, fosfomonoesterasa, kyselá fosfomonoesterasa; kyselá fosfohydrolasa, kyselá fosfomonoesterhydrolasa, ortofosforečný monoester fosfohydrolasa, kyselá nukleosiddifosfátfosfatasa, uteroferin.

Chemické názvosloví připouští u enzymů pouze koncovku –asa, progresivní pravopis a řada současných lékařských publikací uvádí koncovku –áza. Mezinárodně uznávaná zkratka enzymu neexistuje, ale běžně se používá označení AP (Google 413 000), případně ACP (Google 46 300). Upozorňujeme, že označení AP se používá jak pro alkalickou, tak pro kyselou fosfatázu.

Vzhledem k dennímu rytmu je třeba odebírat ráno. Odběr neprovádět po digitálním vyšetření prostaty nebo po její masáži. Nešetrné zacházení se vzorkem vede k uvolnění ACP z trombocytů a tím ke změně podílu prostatické frakce. Transport provádět v ledové tříšti. Při vyšetření se dává přednost plazmě (doporučuje se EDTA, protože heparin výsledky snižuje) před sérem (aktivita ACP v séru je vyšší). Stabilitu vzorku lze zvýšit úpravou na pH 6 (hydrogensíran sodný + ředěná kyselina octová). Může se také stanovovat seminální ACP, případně v moči.

Stabilita vzorku po úpravě na pH 6: 20 - 25 °C: 8 dní, 4 - 8 °C: 8 dní, -20 °C: 4 měsíce; bez úpravy pH: 20 - 25 °C: 2 h, 4 - 8 °C: 8 h, -20 °C: 1 den. Vzhledem k malé stabilitě vzorku se dnes dává přednost stanovení PSA (řada firem, které vyráběly soupravy PAP, zastavily jejich výrobu).

Koncentrace ACP v erytrocytech je vyšší než v séru a hemolýza proto výsledky měření falešně zvyšuje. Zbytky saponátů, fosfátů a těžké kovy inhibují ACP.

Kyselá fosfatáza EC 3.1.3.2. je označení pro skupinu nespecifických fosfatáz, které katalyzují přesun fosfátové skupiny z jednoho hydroxylu na druhý hydroxyl, resp. hydrolýzu organických esterů kyseliny fosforečné na alkohol a kyselinu fosforečnou. Poločas vymizení: 4 dny. Prostatická frakce kyselé fosfatázy (prostatický izoenzym) se stanovuje elektroforézou, inhibičními a imunochemickými technikami.

Elektroforéza se provádí na 7 % polyakrylamidovém gelu v citrátovém pufru, kde se rozliší dva pruhy PAP. Rychlejší frakci PAP lze pak ještě rozdělit izoelektrickou fokusací (nebo na chromatografické koloně dietylaminoetylcelulózy) na 5 subfrakcí.

Imunoelektroforéza protisměrná (40 mA, 2 h, 4 °C) byla prováděna na agaróze ve fosfátovém pufru a po vybarvení α-naftylfosfátem se k imunoreakci použilo králičí PAP antisérum.

Inhibice: PAP = aktivita ACP – zbytková aktivita po inhibici vínanem sodno-draselným. Mimo obvyklých postupů pro stanovení ACP byl také publikován substrát 2,6-dichlor-4-acetylfenylfosfát (měření při 340 nm). K inhibici lze použít také kyselinu vinnou. Rozsah měření 5 – 2167 nkat/l. Preciznost v sérii 0,48 – 8,3 %, mezi sériemi 1,2 – 1,23 %; zpětný výtěžek 103 – 104 %.

IRMA souprava používá zkumavky potažené specifickou protilátkou a připojení PAP a druhé protilátky značené ¹²⁵I trvá 2 h; po promytí se měří signál gama-počítačem 1 min. Rozsah metody je 0 – 150 µg/l a mez detekce 0,1 µg/l.

ELISA je sendvičový postup, kdy králičí protilátka vůči prostatickému izoenzymu je zakotvená v jamkách  mikrotitračních destiček a na ní se připojí PAP, na který se váže konjugát myšího IgG vůči PAP a křenové peroxidázy. Inkubace se provádí 30 min za laboratorní teploty. Po pětinásobném promytí jamek (odstranění volného konjugátu) se přidá tetrametylbenzidin a barevná reakce se vyvolává 15 min, pak se přidá stop činidlo (2 M HCl) a do 5 min se měří absorbance při 450 nm. Rozsah měření je na základě šestibodové kalibrace 0 – 30 µg/l (vyšší koncentrace se ředí diluentem). Intenzita zbarvení je přímo úměrná koncentraci PAP. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 1000 µg/l. Preciznost v sérii 5,7 – 8,9 %, mezi sériemi 5,2 – 6,3 %; zpětný výtěžek 99 – 102 %.

Zesílená fluorescence rozložená v čase je označována jako TRACE (time resolved amplified cryptate emission), kdy se měří fluorescenční signál se zpožděním v homogenním prostředí. Donor (MAb-Eu³⁺ v micele) po ozáření dusíkovým laserem 337 nm emituje světlo 620 nm s dlouhou životností (ms), akceptor (MAb-sběrný protein) generuje signál 665 nm s krátkou životností (ns). Sendvičová reakce probíhá 29 min mezi prostatickým izoenzymem ACP ze vzorku, monoklonální protilátkou vůči PAP značenou Eu³⁺ a monoklonální protilátkou vůči PAP, která je připojena na sběrný protein. Měřený signál je po sendvičové imunoreakci (připojení obou značených monoklonálních protilátek k PAP) přímo úměrný hladině PAP. Rozsah měření je 0,1 – 50 µg/l (po automatickém ředění až do 15000 µg/l). Kalibrace je pouze jednobodová. Analytická citlivost je 0,1 µg/l, funkční citlivost 0,4 µg/l. Preciznost v sérii 0,7 – 3,7 %, mezi sériemi 2,4 – 8,7 %. Linearita ředění je 90 – 113 %.  Neruší hemoglobin < 7,5 g/l, triacylglyceroly < 9 mmol/l, bilirubin < 684 µmol/l. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 15000 µg/l.

Chemiluminiscenční imunoanalýza je založena na sekvenční imunochemické reakci, kde je ALP jako marker. PAP se v prostředí pufrovaného roztoku s obsahem sérových bílkovin váže jedním epitopem na monoklonální myší protilátku imobilizovanou na polystyrenové kuličce. Reakce probíhá 30 min při 37 °C. Po odstranění nezreagovaného materiálu odstředěním a promytí reaguje druhý epitop PAP s polyklonální kozí protilátkou konjugovanou s alkalickou fosfatázou. Reakce probíhá 30 min při 37 °C. Po odstranění nezreagovaného materiálu odstředěním a promytí se přidá substrát adamantyldioxetanfenylfosfát, který hydrolyzuje stykem s alkalickou fosfatázou za vzniku nestabilního meziproduktu. Ten se ihned rozpadá za vzniku záření, které se detekuje luminometrem. Intenzita záření je přímo úměrná koncentraci PAP ve vyšetřovaném vzorku. Výsledky jsou stanoveny podle kalibrační křivky, která je pro přístroj specifická a je určena na základě dvoubodové kalibrace (v kvadrupletu) a vzorové křivky získané z čárového kódu činidla. Linearita metody je do 100 µg/l. Vzorky s koncentrací PAP vyšší než 100 µg/l se ředí univerzálním diluentem. Detekční limit metody: 0,02 µg/l (2 SD). Preciznost v sérii 2,6 – 4,2 %, celkově 9,2 – 12,0 %; zpětný výtěžek:  92 – 113 %, linearita ředění 81 – 114 %. Efekt nadbytku antigenu se do 15000 µg/l neprojevuje. Hemoglobin do koncentrace 5,12  g/l, triacylglyceroly do koncentrace 33,9 mmol/l a bilirubin do koncentrace 342µmol/l neinterferují. Heterofilní protilátky v lidském séru mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v reagenciích, čímž způsobuji interferenci při imunoanalýze.

Certifikovaný referenční materiál je k dispozici pro prostatický izoenzym pod označením BCR 410 (Sigma-Aldrich).

Referenční metoda neexistuje.

Intraindividuální variabilita: 8,9 %, minimální signifikantní změna: 26,2 %. 

Toleranční limit EHK: 21 % (pouze pro prostatický izoenzym).

Aktivitu kyselé fosfatázy snižují: fluoridy, fosfáty, měď, oxaláty, tekutá mýdla (10 – 37 %), aj.

Aktivitu kyselé fosfatázy zvyšují: bilirubin, hemoglobin, kyselina acetoctová, kyselina gentisová, kyselina homogentisová, aj.