α-heparin, heparinsulfát, heparan sulfát, heparinová kyselina, heparinate

Lipo-Hepin, Liquaemin

Poznámka: někdy se uvádějí (nesprávně) pod tímto názvem i soli heparinu (draselná, lithná, sodná).

Odběr venosní krve do citronanu 1 h před a 3 – 4 h po injekci). Separaci plazmy nutno provést do 1 h. Citrátová plazma je stabilní 2 h při 15 – 25 °C a ve speciálních zkumavkách CTAD (citronan, teofylin, adenosin, dipyridamol) 4 h při 15 – 25 °C, 4 týdny při -20 °C.

Fotometrie: Faktor Xa je během inkubační fáze testu inaktivován antitrombinem III. Tato reakce je katalyzovaná heparinem. Dextran sulfát uvolňuje heparin navázaný na přítomné faktory, a tudíž ho činí dostupným pro stanovení. Množství faktoru Xa zbylého po inkubační fázi je možné stanovit v kinetickém testu z nárůstu absorbance při 405 nm za použití chromogenního substrátu (Z-asp-leu-gly-arg-ANBA-metylamid; ANBA = 5-amino-2-nitrobenzoová kyselina; Z = glutamát nebo glutamin) při 37 °C. Metodu lze provádět ve dvou verzích: kinetická (vzorek plazmy, antitrombinové činidlo a činidlo faktor Xa se postupně dávkuje, promíchá a inkubuje 1 min při 37 °C; přidá se substrát a měří se ΔA/min) a dvoubodová (vzorek plazmy, antitrombinové činidlo a činidlo faktor Xa se postupně dávkuje, promíchá a inkubuje 1 min při 37 °C; přidá se substrát, promíchá se a po 1 min 20 % kyselina octová, promíchá se a měří do 2 h proti blanku). Na základě šestibodové kalibrace je rozsah měření 0,05 – 1 kU/l. Pokud je koncentrace heparinu velmi nízká může být citlivost testu zvýšena prodloužením inkubační doby na 3 min. Detekční limit metody je 0,05 kU/l. Preciznost v sérii je 4 – 7 %, mezi sériemi 6,9 – 7,1 %. Některé chromogenní metody mají rozsah měření jen do 2 kU/l (po ředění do 10 kU/l). Barevná reakce se může zastavovat také kyselinou citronovou.

Jiný postup využívá faktoru IIa. Heparin inhibuje koagulaci krve tím, že se váže na antitrombin a vzniklý komplex inhibuje faktor IIa. Inhibice faktoru IIa se může sledovat enzymově pomocí chromogenního peptidového substrátu (His-Asp-Phe-Pip-Arg-pNA.2HCl; Pip = pipekolinová kyselina) na základě jeho hydrolýzy zbytkem faktoru IIa. Změna zbarvení (vznik p-nitroanilinu) je tedy nepřímo úměrná koncentraci heparinu. Opět jsou dvě verze: kinetická anebo dvoubodová, kdy se barevná reakce zastavuje okyselením 20 % kyselinou octovou.

Rekalcifikační čas se sleduje tehdy, když se místo chromogenního substrátu použije rekalcifikační činidlo. Faktor Xa je během inkubační fáze testu inaktivován antitrombinem III. Tato reakce je katalyzovaná heparinem. Dextran sulfát uvolňuje heparin navázaný na přítomné faktory, a tudíž ho činí dostupným pro stanovení. Množství faktoru Xa zbylého po inkubační fázi je možné stanovit jako rekalcifikační čas (čím více heparinu, tím bude rekalcifikační čas delší). Rozsah měření je 0,03 – 100 kU/l. Preciznost v sérii je 0,78 – 1,05 %.

ELISA využívá sendvičový princip. Protilátka vůči heparinu je zakotvená v jamkách a na ní se naváže heparin a konjugát protilátky vůči heparinu s křenovou peroxidázou (inkubace 30 min, třepání). Po čtyřnásobném promytí a reakci s tetrametylbenzidinem (4 – 30 min ve tmě) se po okyselení stop činidlem detekuje žluté zbarvení při 450 nm. Celý postup se provádí za laboratorní teploty. Rozsah metody je 0,3 – 100 kU/l.

Referenční materiál: WHO International Standard, 6th International Standard for Unfractionated Heparin NIBSC 07/328.

Toleranční limit EHK (sérum, plazma): 25 %.

Hodnoty snižuje: odběr do oxalátu, pozdní zpracování, kouření, uvolnění destičkového faktoru 4 (vlivem nesprávného odběru nebo nesprávné centrifugace), nedostatek antitrombinu III, protaminsulfát.

Hodnoty zvyšuje: odběr do EDTA.