α2-antiplazmin, α2-plasmin inhibitor, alpha2-antiplasmin, serpin F2,  clade F

Vyšetření se provádí z citrátové plazmy chudé na destičky, která se získá odběrem žilní krve do zkumavky s citrátem sodným v poměru 1 díl citrátu + 9 dílů krve. Koncentrace citrátu se doporučuje v rozmezí 0,105 až 0,109 mol/l. Při venepunkci je doporučeno používat jehlu o průměru 0,7 až 1,0 mm (tenčí jehly mohou způsobit hemolýzu a předčasnou aktivaci destiček a koagulačních faktorů) a je nutné vyvarovat se použití škrtidla > 1 min. Transport materiálu do laboratoře do 2 h. Stabilita plazmy je 4 h při 15 – 25 °C. Vzorek se centrifuguje 10 min při 1800 až 2500 g, nejlépe dle doporučení výrobce odběrového systému.

 Plazmu lze skladovat 4 týdny při teplotě -20 °C nebo 6 měsíců při teplotě -70°C . Pro následné zpracování zamrazené plazmy je nutno plazmu rozmrazovat po dobu 5 min ve vodní lázni o teplotě 37 °C, šetrně promíchat a ihned provést měření. Rozmražené vzorky plazmy nelze opakovaně zamrazovat.

Alfa2-antiplasmin se může stanovovat jako antigen, nebo jako funkční aktivita. Antigen se stanovuje imunologickými testy. Nejčastěji se používá provedení ELISA, kde je protilátka vůči alfa2-antiplasminu imobilizovaná na mikrotitrační destičce a slouží k zachycení alfa2-antiplasminu se vzorku.

U funkčních testů se vyšetřovaná plazma inkubuje s nadbytkem plasminu, který vytváří s alfa2-antiplasminem komplex v poměru 1:1. Zbytkový plasmin se stanoví pomocí amidolytické reakce, ve které štěpí chromogenní substrát za uvolnění p-nitroanilinu; změna barvy je detekována při 405 nm. Změna absorpce je nepřímo úměrná koncentraci alfa2-antiplasminu ve vzorku. Nebo se může použít ELISA provedení, kde je na mikrotitrační destičce nanesen plazmin. Po navázání alfa2-antiplasminu ze vzorku se jamky promyjí a přidá se značený alfa2-antiplasmin, konjugovaný nejčastěji s křenovou peroxidázou. Po konečném promytí křenová peroxidáza štěpí TMB (tetrametylbenzidin) a zaznamenává se změna barvy při 450nm. Analytická citlivost je 0.025 ng/ml, měřící rozsah je 0.025 - 5 ng/ml resp. 0-100 ng/ml, dle výchozího ředění. Preciznost v sérii <8%, mezi sériemi <10%.

Intraindividuální variabilita je 6,2 %

Hodnoty snižuje: alkoholismus, u nedonošených dětí (až do 90. dne), trombolytická léčba, odběr do zkumavek s inhibitory plasminu (aprotinin, kyselina ω-aminokapronová, atd.), zvýšená hladina α2-makroglobulinu, hirudin, polybren, po operacích orgánů bohatých na plasminogen (pankreas, uterus, prostata, plíce, srdce), amyloidóza, zánětlivé stavy.

Hodnoty zvyšuje: těhotenství, menstruační cyklus (luteální fáze), interleukin-6.