litium; Cibalith-S, Eskalith, Lithane, Lithobid, Lithonate, Lithotabs, PFI-Lith, Phasal

Odběr venózní krve se provádí 8 – 12 h po poslední dávce. Krevní elementy je třeba oddělit do 1 – 4 h a vyloučit hemolytické vzorky. Nepoužívat odběrové zkumavky s aktivátorem srážení. Sérum je stálé 8 h při laboratorní teplotě, 7 d při 4 – 8 °C, 6 – 12 měsíců při -20 °C. Metodikou ISE lze měřit z plné krve do 1 h (akumulace na erytrocyty).

Plamenová emisní spektrofotometrie (PES): měření při 670 nm v plameni propan-vzduch (1925 °C) v roztoku zředěném draselnou solí, která slouží jako tzv. vnitřní standard (150 mmol/l) sledovaný při 767 nm k vyrovnání měřeného signálu. Tím se odstraní kolísání naměřených hodnot vlivem tlaku plynu a viskozity roztoku. Do bezbarvého plamene se vhání roztok ve formě mlhy (aerosolu) a plamenem excitované atomy (resp. jejich elektrony) při návratu na základní energetickou hladinu poskytují záření, které je rozloženo jednoduchým disperzním systémem a měřeno fotoelektrickým článkem. Atomizér sestává z trysky rozprašující vzorek, ze směšovače aerosolu s palivem a z hořáku. Při rozprášení vzorku do plamene dochází k odpaření vody, část molekul je disociována a volné atomy jsou zčásti ionizovány odštěpením elektronů. Elektrony v excitovaném stavu dosahují vyšší orbitaly a při návratu do základního stavu vyzařují záření (670 nm), jehož intenzita je měřena. Plamenový fotometr je vybaven automatickou potenciometrickou kompenzací na vnitřní standard (mimo chlorid draselný lze použít i chlorid cesný a sledovat pro korekci emisní čáru cesia 852 nm). Plamenové fotometrie je spolehlivá a levná metoda, která je ale v laboratorní praxi opouštěna, nebo
e plamenové fotometry se poměrně obtížně (na rozdíl od ISE modulů) integrovaly do automatických analyzátorů. Vývoj v této oblasti je uzavřen a plamenové fotometry se téměř přestaly vyrábět. Nicméně i u plamenové fotometrie se objevuje řada interferencí jako absorpce emitovaných elektronů ze středu plamene v jeho okrajových chladnějších částech (tzv. samozvrat), vzájemné ovlivnění dvou prvků jejichž emisní čáry jsou blízké, interference kationtů (v horkém plameni podle zákona o působení hmoty ionizace jednoho prvku a zvýšený počet volných elektronů snižovaly ionizaci prvku jiného) a rozprašovací interference (rozdílné povrchové napětí standardu a vzorku – odstraňuje se přídavkem detergentu do ředícího roztoku).  

Atomová absorpční spektrofotometrie (AAS) je optická metoda založená na měření absorpce elektromagnetického záření v ultrafialové a viditelné části spektra. Atomizace lithia vyžaduje teplotu 2200 °C. Volné atomy stanovovaného prvku absorbují výhradně záření takových vlnových délek, které mohou samy vyzařovat (ionizace je potlačována dárcem elektronů SnCl₂). Paprsek světla vhodné vlnové délky prochází plame­nem, do něhož je rozprašován vzorek. Zdrojem záření je při stanovení netě­kavých kovů dutá katodová výbojka (katoda je z kovu, pro který je lampa určena). V plamenové verzi je vzorek rozprašován tryskou do mlžné komory a proudí společ­ně s palivem (acetylén-vzduch) přes hořák do laminárního plamene. K izolaci analyzované spektrální čáry od ostatních čar zdroje záření se používá monochromátor (mřížka) a k detekci fotonásobič. Měření koncentrace lithia se touto metodou v klinické biochemii neprovádí i když je technika měření při 670,8 nm a příslušná dutá katodová lampa běžně komerčně dostupná.

Potenciometrie (iontově selektivní elektrody (ISE): jako indikační se používá elektroda s iontově-výměnnou kapalnou membránou s neutrálním nosičem diamidem kyseliny dimethyldioxoazelainové; jako referenční elektroda se používá téměř výhradně Ag/AgCl elektroda. Napětí mezi indikační a referenční elektrodou se měří citlivým digitálním voltmetrem (změna aktivity o řád odpovídá změně potenciálu o 0,059 mV) s vysokým vstupním odporem (proto je během měření bezproudový stav). Lithiová elektroda je konstruovaná jako průtoková kapilára. Průtokový systém používá indikační elektrodu ve formě trubky (výměna elektrody je o něco složitější, než u elektrod s okénkem, ale styková plocha se vzorkem a tím i citlivost měření je větší).

Fotometrie se používá k detekci buď chromoforu crown-etheru, jehož absorpční maximum se po zabudování lithia posune ze 400 na 600 nm, nebo poklesu absorbance, ke které dochází po zabudování lithia do substituovaného porfyrinu v alkalickém prostředí. Protože činidlo obsahuje také EDTA, dochází současně také k maskování dvojmocných kationtů. Postup lze použít pro automatické analyzátory. Měření v rozsahu0,1 – 5 mmol/l probíhá při 480 nm (inkubace 5 min) s přesností v sérii 0,7 – 2,3 % a celkově 1,7 – 2,4 %.

Intraindividuální variabilita je 7,2 %. Preciznost měření se při koncentraci 0,9 mmol/l pohybuje v intervalu 5 – 15 %.

Toleranční limit EHK: 12 %.

Snížené hodnoty: pozdní stanovení ISE z plné krve; léky: chinidin, prokainamid a po zvýšené eliminaci, zvláště po teofylinu.

Zvýšené hodnoty: hemoglobin, oxalát, heparinát lithný, hyponatrémie, hyperkalcémie (ISE), snížení renálních funkcí; léky (zvláště u ISE): karbamazepin, lidokain, kyselina valproová, N-acetylprokainamid, (všeobecně): tiazidová diuretika, spironolakton, amilorid, triamteren, indometacin, ibuprofen, fenylbutazon, diclofenac, klonazepam, etosuximid, methosuximid, fenobarbital, ampicilin, tetracyklin, erytromycin, oleandomycin, ketamin, mazindol, nesteroidní antiflogistika, inhibitory acetylcholinesterázy.