C-reaktivní protein (precipituje s C-polysacharidem pneumokoků přes vazbu s foforylcholinem – odtud název polysacharidu), PTX1 (genové synonymum).

Pro stanovení CRP není třeba odběr nalačno. Maximální čas od získání do zpracování vzorku je 1 den při doporučené teplotě 4°C.
Stabilita (sérum, plazma): 1– 3 dny při 20 - 25 °C, 2 – 8 dní při 4 - 8 °C, 12 týdnů – 3 roky při 20 °C. Nicméně práce s plazmou se nedoporučuje. Výsledky v séru jsou o 8 – 16 % vyšší než v plazmě. Opakované zamrazení se nedoporučuje, protože pentamer disociuje na své podjednotky, případně meziprodukty, např. trimery.
Běžné metody jsou pro stanovení v likvoru málo citlivé. Uvádí se také stanovení v moči. V případě monitorování antibiotické terapie opakujte odběr po 12 – 24 h.
Falešně zvýšené výsledky u CRP jsou v případě hemolýzy a lipémie. Stanovení pozitivně ovlivňuje také tělesná zátěž, poloha při odběru vsedě (proti vleže), věk, těhotenství, kouření a nadmořská výška. Také novorozenci mají zvýšené CRP.

Dříve používaný latexový aglutinační test je již zastaralý, málo citlivý, semikvantitativní, ovlivněný subjektivním hodnocením a není doporučeno jej používat. Rovněž obsoletní je metoda radiální imunodifuze, zejména pro svou velkou pracnost.
Z kvantitativních metod se nejvíce používá imunoturbidimetrie, následovaná latexovou aglutinací (laboratorní kouty lékařů), imunonefelometrií, enzymovou a chemiluminiscenční analýzou. Imunonefelometrické
a turbidimetrické metody jsou přesné (CV < 5 %), ale v některých případech nedostatečně citlivé. Vychýlení pro obě metody je < 20 %. V případě vysokých koncentrací revmatického faktoru se mohou vyskytovat falešně vyšší výsledky. Tyto metody s využitím zesilovacího efektu latexových části dosahují mez stanovitelnosti 0,05 –
0,20 mg/l (ultrasenzitivní CRP, označované jako hsCRP). Standardizace hsCRP započala v roce 2003, ale dosud není dokončena.
Enzymoimunoanalýza a fluoroimunoanalýza (MEIA) jsou metody, jejichž předností je vysoká citlivost. (např. ELISA - použití monoklonálních protilátek zakotvených na destičce; po navázání analytu probíhá detekce pomocí druhé protilátky značené peroxidázou, katalyzující chromogenní reakci). ELISA má opakovatelnost CV 4,0 – 6,9 %, reprodukovatelnost mezi sériemi 4,8 – 6,7 %. MEIA má opakovatelnost CV 3,5 – 6,3 %, reprodukovatelnost mezi sériemi 1,9 – 6,0 %; výtěžnost 84 – 124 %.
Je možné použít také radioimunoanalýzu, ale ve srovnání s neizotopovými metodami je poměrně pomalá.
HPLC se používá jen pro vědecké účely, např. stabilita pentameru CRP v infuzích. Referenční metoda neexistuje, certifikovaný referenční materiál: CRM 470 (IRMM Geel, Belgie) bývá označován také jako WHO IRP 85/506. EKK toleranční limit 24 %.

Koncentraci CRP zvyšuje: endotoxin, hemodialýza, hormonální substituční terapie v postmenopauze (estrogen, progesteron, progestin), cholecystektomie, interleukin-2, interleukin-6, obezita (body-mass index > 25 kg/m²), revmatoidní faktor (pokud není RF při analýze rozložen dithiotreitolem), TNF-α.