glukosa, dextróza, dextrosa, hroznový cukr, škrobový cukr

D-glukosa, D-glukóza

Přednost se dává stanovení v plazmě nebo plné krvi. Při odběru krve je nutný přídavek antiglykolytické přísady (NaF), jako antikoagulant se používá K₂EDTA, heparin, oxalát nebo citronan. Vzorek odstředit do 60 min od náběru. Při použití plné krve na stanovení glukometrem je nutná okamžitá analýza, protože nelze přidávat NaF. V plné krvi bez antiglykolytické přísady dochází při laboratorní teplotě k úbytku glukózy až o 5 – 7 % za hodinu. Při stabilizaci antiglykolytickou přísadou také dochází k poklesu koncentrace glukózy, tento pokles je však způsoben neenzymovou glykací proteinové matrice: enzymové metody stanovují pouze volnou glukózu, nikoli glukózu vázanou kovalentně na proteiny. Koncentrace glukózy v plné krvi je nižší než koncentrace v plazmě, vysoké rozdíly jsou u novorozenců. Průměrný rozdíl hodnot je 10 až 15 % (kolísá v rozsahu 4 až 47 %). Rozdíl koncentrace glukózy mezi kapilární a venózní krví je nalačno 5 %, postprandiálně 10 až 15 % (vyšší koncentrace je v kapilární krvi), u postprandiálních a oGTT vzorků však byly pozorovány rozdíly až 50 %. Hodnoty v arteriální krvi jsou nalačno o 5 až 10 % vyšší než v krvi venózní.
Stanovení v séru bez antiglykolytické přísady má značná omezení daná sníženou stabilitou vzorku. Maximální čas od získání do zpracování vzorku je 1 h při doporučené teplotě 20°C. Stabilita koncentrace glukózy v séru
i plazmě, oddělených od elementů separačním gelem je minimálně 24 h při 8 °C i při laboratorní teplotě. Sterilní vzorek 24 h při 25 °C, 72 h při 4 °C.
Stabilita vzorku (plazma): 18 – 26 °C: 24 h, 2 – 8 °C: 7 dní, -20 °C: 6 – 12 měsíců.
Hemolýza má na výsledek jen malý vliv, hemoglobin neruší do koncentrace 1,0 g/l; silnější hemolýza zvyšuje výsledek při použití glukózaoxidázové metodě bez deproteinace (při použití deproteinace hemolytického vzorku naopak snižuje). Postupy, které používají odbílkování, se získávají hodnoty koncentrace glukózy vyšší (o 5 %
v plazmě, o 10 % v plné krvi) než u metod bez deproteinace.

Glukóza se stanovuje také ve sbírané moči (za 6, 8, 12 nebo 24 h). Při sběru moče zabraňte bakteriální kontaminaci (kyselina octová). Stabilita vzorku: 2 – 8 °C: 24 h, -20 °C 2 dny. Pokud se stanovení provádí v rámci základního chemického vyšetření moče, je maximální čas od získání do zpracování vzorku 2 h při doporučené teplotě 22° C. Stabilita vzorku: 18 – 26 °C: 2 h.

Při stanovení glukózy v likvoru zabraňte jakékoli bakteriální kontaminaci. Maximální čas od získání do zpracování vzorku je 1 h při doporučené teplotě 20°C, 3 h při transportu na tajícím ledu. Avšak uváděná stabilita vzorku je delší; při 18 – 26 °C: 5 h, 2 – 8 °C: 3 dny, -20 °C: 12 týdnů.

Vzácně se stanovuje také glukóza v drénu, pleurální nebo peritoneální tekutině.

Klasické fotometrické metody stanovení glukózy byly buď nespecifické nebo vyžadovaly zahřívání, které
v automatických analyzátorech není možné a proto byly zcela opuštěny.

Spektrofotometrie:
Stanovení s glukózaoxidázou (GOD) a peroxidázou (POD) a oxidační kopulací je v praxi nejrozšířenější. Principem je oxidace glukózy na D-glukonolakton a peroxid vodíku, který se využívá buď k oxidaci některých leukobází (aromatické diaminy typu o-tolidin, o-dianisidin, aj.), nebo častěji k oxidační kopulaci
4-aminoantipyrinu (AAP) s fenolem na chinoniminové barvivo, které se měří při 500 nm. Reakci ruší redukující látky, avšak vzhledem k poměrně vysoké koncentraci glukózy v plazmě endogenní vitamin C neruší. Reakci inhibují také kyselina močová, bilirubin (inhibice se sníží přídavkem ferokyanidu draselného), hemoglobin, tetracyklin, glutation. Preciznost CV 2 – 9,7 %.
Při stanovení katalyzovaném hexokinázou vzniká s ATP glukóza-6-fosfát, který se glukóza-
6-fosfátdehydrogenázou oxiduje na 6-fosfoglukonát při současné redukci NADP⁺ nebo NAD⁺. Měří se absorbance NADPH nebo specifičtějšího NADH při 340 nm, kdy neinterferuje glukóza-6-fosfátdehydrogenáza
z erytrocytů. Reakce je vysoce specifická a používá ji většina laboratoří v USA. Preciznost CV 2 – 10 %. Tento postup je všeobecně akceptovaný jako běžná referenční metoda (ovšem s deproteinací Ba(OH)₂ a ZnSO₄). Reakci lze převést i do viditelné oblasti, když NADPH dále reaguje s fenazinmetosulfátem a substituovanou tetrazoliovou solí, např. 2-(p-jódfenyl)-3-p-nitrofenyl-5-fenyltetrazoliumchloridem za vzniku zbarvení měřeného při 520 nm.
Metoda při níž se glukóza oxiduje glukózadehydrogenázou za současné redukce NAD⁺ na NADH se u nás nepoužívá. Preciznost v sérii CV 1,12 – 2,45 %, mezi sériemi 1,93 – 4,0 %.

Reflexní fotometrie: Na principu GOD-POD reakce pracují glukometry: komponenty reakce jsou součástí reakční zóny proužku (celulózová nebo skleněná vlákna nebo želatinový film); po aplikaci krve dochází
k produkci barevné látky a intenzita zbarvení se měří reflexní fotometrií.

Ampérometrické měření vychází z oxidace glukózy katalyzované GOD (zakotvená na pryskyřici), kdy se kyslík redukuje na peroxid vodíku a jeho úbytek se stanovuje Clarkovou elektrodou. Peroxid vodíku přitom difunduje přes membránu z acetátu celulózy a oxiduje se zpět na platinové anodě (uvolňují se elektrony). Na stříbrné katodě pak dochází k jeho redukci na vodu. Preciznost CV 2,8 – 6,3 %.

Transdermální stanovení reverzní iontoforézou využívá ultrazvuku k uvolnění intersticiální tekutiny ve které se pak stanoví glukóza, např. ampérometricky. Postup není považovaný za dostatečně spolehlivý.

Semikvantitativně v moči:
Principem vyšetření je kombinace dvou enzymů a indikátoru na nylonových vláknech detekční zóny. Jde
o použití spřažené reakce glukózaoxidázy a peroxidázy, kde přenosem vzniklého peroxidu se mění žlutá barva chromogenu na červenohnědou nebo modrou.

TLC průkaz v moči se považuje za obsoletní.

Referenční metoda ID-GC/MS:
Ke vzorku se přidá známé množství glukózy, značené uhlíkem ¹⁴C. Poměrně složitým postupem se provede derivatizace glukózy. Těkavý derivát se separuje plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií se určí poměr glukózy ¹²C a ¹⁴C. Z poměru izotopů a známého přídavku lze určit koncentraci glukózy ve vzorku. Metoda umožňuje provést stanovení s chybou 0,1 %.

Certifikovaný referenční materiál nese označení SRM 909 a,b (Level 1, Level 2) NIST, USA. Toleranční limit EHK: plazma, sérum 10 %, moč 22 %, likvor 18 %. Vnitřní kontrola kvality CV: 3,3 % (NCEP, USA: 3,0 %) Teoretický toleranční limit: 7 %

Koncentraci glukózy v séru snižují: acetoacetát, alanin, Ascorutin, bilirubin, cibule, cystein, cystin, estradiol, etanol, fibrin, galanin, IGF-1, inderal, inzulín, kreatinin > 2200 µmol/l, kyselina gentisová, kyselina močová, NaF > 20 mg/l, močovina > 20 mmol/l, oxalát, Phenergane, proinzulín, Prothazin, tetracyklin, trimepranol, vitamin C, aj.
Koncentraci glukózy v séru zvyšují: adrenalin, arginin, citronan, celková bílkovina > 100 g/l + 5 až 6 %, Corinfar, cyklosporin, Desurol, dexametason, dolsin, dopamin, edecrin, EDTA, endorfin, Euspiran, fenylbutazon, fruktóza, Furanthril, Furantral, furosemid, galaktóza, Gasterin, glukagon, glutation, gravidita, hemolýza, hydrochlorothiazid, Hyperstat, chlorpromazin, isoprenalin, káva, kyselina glukuronová, kyselina homogentisová 10 mmol/l +51,8 %, 1 mmol/l +6,2 %, kyselina nikotinová +16 %, laktóza, Nalidixin, nenasycené mastné kyseliny, noradrenalin, Nutramin, manóza, plegomazin, ribóza, růstový hormon, Sodanton, Spasmoveralgin, tensamin, thyreoidin, triacylglyceridy > 5,1 mmol/l, Trimecryton, tyramin, Urandil, xylóza, aj.

Koncentraci glukózy v moči snižují: acetoacetát, acylpyrin, Amoclen, ampicilin, anopyrin, Ascorutin, bakteriurie, bilirubin, diazepam, formaldehyd, kyselina gentisová, kyselina chlorovodíková, kyselina octová, kyselina homogentisová, kyselina 5-hydroxyindoloctová, kyselina močová, Rhytmochin, Rudotel, Seduxen, spasmoveralgin, tetracyklin, vitamin C, aj.
Koncentraci glukózy v moči zvyšují: adrenalin, Borocon, Desurol, dexametason, fenobarbital, Fentanyl, fruktóza, Furanthril, Furantral, furosemid, glukagon, gravidita, hydrochlorothiazid, chloramfenikol, chlorpromazin, kyselina acetoctová, laktóza, morfin, Nalidixin, noradrenalin, oxazepam, pendepon, penicilin, peroxid vodíku, plegomazin, streptomycin, tetracyklin, aj.