Allocar, Cardioerg, Digacin, Lanicor, Lanocor, Lanoxicaps, Lanoxin, Lenoxin, Purgoxin

Odběr nejméně 6 h, lépe 8 - 24 h po aplikaci, rovnovážný stav je dosažen nejdříve 5 dnů po zahájení aplikace.
Stanovení se provádí v plazmě (antikoagulans K₂EDTA nebo heparinát lithný) nebo séru. Odběr se provádí
8 – 24 h po aplikaci. Je třeba zabránit hemolýze !
Stabilita vzorku 20 – 25 °C (sérum): 24 h, 20 – 25 °C (plazma) 1 týden, 4 – 8 °C (sérum, plazma): 1 týden,
-20 °C (sérum, plazma): 1 rok. Kaplan a spol. uvádí stabilitu vzorku za laboratorní teploty 2 týdny. Rozmrazení vzorků se doporučuje pouze jednou.

Imunochemické postupy jsou nejběžnější a mohou být plně automatizované.. Používá se radioimunoanalýza, enzymová imunoanalýza (EMIT i imunoenzymometrická) a fluorescenční homogenní polarizační technika (FPIA), dále technologie MEIA a chemiluminiscenční analýza.

Pro RIA byl původně k dispozici pouze ³H-digoxin, ale jako beta-zářič musel být analyzován kapalným scintilačními detektory. To je ve srovnání s gama-počítači drahé a nepohodlné. Proto byla k digoxinu nebo digoxigeninu připojena snadné jodovatelná funkční skupina (tyrosin, histamin nebo tyramin). Pro separaci
v RIA se nejčastěji používá dextran potažený aktivním uhlím. Pro ¹²⁵I-digoxin se uvádí reprodukovatelnost CV mezi sériemi 2,9 – 9,2 %. Směs značeného a neznačeného digoxinu lze také prolít kolonou se zakotvenou protilátkou a pak při následné RIA detekci dosáhnou reprodukovatelnosti v sérii 10 % a mezi sériemi 12 %. Imunoturbidimetrický postup používá latexové částice potažené digoxinem, které soutěží o omezený počet vazebných míst na protilátce s digoxinem ze vzorku. Senzitivita metody je 0,19 nmol/l, reprodukovatelnost v sérii 2,3 – 5,1 %, mezi dny 2,7 – 4,5 %.
EMIT používá jako značku glukóza-6-fosfátdehydrogenázu a kompetitivní uspořádání imunochemické reakce. Citlivost je poměrně malá, což je způsobeno stérickou zábranou po reakci konjugátu antigen-enzym
s protilátkou a homogenním kompetitivním uspořádáním. Vyžaduje se úprava vzorku před analýzou. Reprodukovatelnost v sérii CV < 8 %, mezi sériemi < 10 %.
Citlivá imunoenzymometrická analýza probíhá na afinitní koloně. Fragment F(ab´)₂ protilátky proti digoxinu je označen β-galaktosidázou. Přebytek tohoto konjugátu je inkubován se vzorkem. Úprava vzorku před analýzou není nutná. Po inkubaci se směs nalije na afinitní kolonu Sephadex G-10 na kterém je přes albumin vázán digoxinový analog (ouabain), přes kterou se dostane pouze konjugát s navázaným digoxinem. Poté
β-galaktosidáza z imunokomplexu rozštěpí o-nitrofenyl-β-D-galaktopyranosid a sleduje se nárůst absorbance při 405 nm. Touto metodou CEDIA bylo dosaženo reprodukovatelnosti v sérii CV 1,1 – 3,0 %, mezi sériemi
3,5 – 12,0 %.
Fluorescein jako marker se používá při homogenní fluorescenční polarizační imunoanalýze (FPIA). Preanalytická úprava se vyžaduje u pacientů s příliš nízkou nebo vysokou bílkovinou, protože digoxin se váže na bílkoviny. Reprodukovatelnost v sérii CV 2,37 – 5,41 %, mezi dny 1,93 – 5,71 %, vychýlení -6,7 % až +14 %.
DELFIA je další kompetitivní postup, který využívá fluorescence europia rozložené v čase.
Při chemiluminiscenční analýze se jako marker používá ALP a substrátem je adamantyldioxetanfenylfosfát. Reprodukovatelnost v sérii CV 3,5 – 5,7 %.

Národní komise pro klinické standardy a Americká asociace klinické chemie uvádějí jako kandidátní referenční metodu RIA postup s tritiem značeným digoxinem a aktivním uhlím jako separačním činidlem. Metodě byla dána přednost před značením ¹²⁵I, protože ³H-digoxin je stabilnější a dostupný ve vysoké kvalitě. Předběžné údaje ukazují reprodukovatelnost v sérii CV < 5 %.

Dále jsou k dispozici metody na principu plynové chromatografie, inhibice aktivované ATPázy v erytrocytech nebo mikrosomech digoxinem a izotopové výměny. Tyto metody jsou pracné a rutinně se nepoužívají.
Plynová chromatografie používá ³H- digoxin jako vnitřní standard. Před analýzou je nutné vzorek čistit TLC
a derivatizovat, což je pracné a časově náročné.
K dispozici je také stanovení HPLC s MS-MS detekcí.

Inhibice ATPázy aktivované sodnými a draselnými ionty vyžaduje před analýzou extrakci vzorku. Je pracná, časově náročná a také méně precizní a specifická ve srovnání s RIA.
Izotopová výměna se týká ³H-ouabainu a čištěné Na-K ATPázy po reakci s digoxinem. Před analýzou je nutná extrakce a k dispozici musí být beta-počítač. Stanovení je pracné a nespecifické.

Toleranční rozpětí v EKK je 24 %. 

Výsledky stanovení digoxinu snižují: p-aminosalicylová kyselina, antacida, anticholinergika, Colestipol, Gasterin, hemoglobin, cholestyramin, kaolin-pektin, metoklopramid, neomycin, otruby, sulfasalazin aj.
Výsledky stanovení digoxinu zvyšují: amiodaron, bilirubin (FPIA), Cerucal, cyklosporin, Depersolon, digitoxin, diltiazem, erytromycin, chinidin, indometacin, itrakonazol, Lanatosid C, látky s imunoreaktivitou podobnou digoxinu (u FPIA a MEIA snižují !), nicardipin, propaferon, proteázové inhibitory, Sodanton, Siro, spironolakton, Tac, tetracyklin, triamteren, verapamil, žlučové kyseliny aj.