17-β-hydroxy-10-α-androst-4-en-3-one, 17-β-hydroxy-4-androsten-3-one, 17-β-hydroxyandrost-4-en-3-one,  17-β-hydroxy-Δ⁴-androsten-3-one, 17-hydroxy-10,13-dimethyl-1,2,6,7,8,9,11,12,14,15,16,17-dodecahydrocyclopenta[a]phenanthren-3-one, 17-hydroxy-(17- β)-androst-4-en-3-one, androst-4-en-17-β-hydroxy-3-one, Δ⁴-androsten-17-β-ol-3-one,  9-β,10-α-testosterone

Androlin,  Andronaq, Andrusol, Cristerona T, Geno-cristaux gremy, Homosteron, Homosterone, Malerone, Mertestate,  Neo-Hombreol F,  Neotestis,  Oreton,  Oreton F, Orquisteron,  Perandren,  Percutacrine androgenique, Primotest, Primoteston, Sustanon, Sustanone,  Synandrol F, Teslen, Testandrone, Testiculosterone, Testobase, Testopropon,  Testosteroid,  Testosteron, Testoviron, Testoviron Schering, Testoviron T, Testrone, Testryl, trans-Testosterone,  Virormone, Virosterone

Stanovení se provádí v séru nebo plazmě (antikoagulans heparin), případně v moči. U žen 3. den cyklu mezi 8. a 10. h (tři odběry v 20 min intervalu), u mužů postačuje jeden odběr v 8 h; je třeba vyloučit hemolýzu, chylozitu a ikterus. Moč pro analýzu se sbírá 24 h. Stabilita analytu (nutno separovat brzy sérum od krvinek) 1 – 2 d při 20 – 25 °C, 3 – 7 d při 4 – 8 °C, 1 – 4 měsíce při -20 °C. Opakované rozmrazení se nedoporučuje.

RIA je kompetitivní postup, kdy vzorky a kalibrátory jsou inkubovány 3 h při 37 °C s ¹²⁵I-testosteronem ve zkumavkách potažených protilátkou vůči testosteronu. Po inkubaci se obsah zkumavek dekantuje a měří se radioaktivita gama-počítačem (1 min). Signál je nepřímo úměrný koncentraci testosteronu ve vzorku. Rozsah měření na základě šestibodové kalibrace 0,09 – 69,4 nmol/l. Analytická citlivost je 0,09 nmol/l. Preciznost v sérii je 7,2 – 14,8 %, mezi sériemi 6,9 – 15 %; linearita ředění 83 – 129 %, zpětný výtěžek 91 – 117 %. Křížová reakce: 5α-dihydrotestosteron 10 %, 19-nortestosteron 5 %, ostatní ≤ 2,0 %.

ELISA na mikrotitračních destičkách je kompetitivní postup, který používá zakotvenou protilátku (králičí polyklonální) vůči testosteronu a do jamek se přidává vzorek nebo kalibrátor a testosteron značený POD. Po inkubaci (1 h, 37 °C) a promytí 3x se přidá tetrametylbenzidin s H₂O₂. Roztok se inkubuje 15 min ve tmě (laboratorní teplota), pak se pipetuje stop činidlo (1 M H₂SO₄). Absorbance při 450 nm se měří do 30 min a je nepřímo úměrná koncentraci testosteronu ve vzorku. Na základě pětibodové kalibrace je rozsah metody 0,24 – 55,5 nmol/l. Preciznost v sérii je ≤ 5,8 %, mezi sériemi ≤ 10,5 %; zpětný výtěžek 98,1 – 112,9 %, linearita ředění 95,0 – 118,1 %. Křížová reaktivita: dihydroxytestosteron 16 %, ostatní ≤ 0,8 %.

Imunoanalýza na mikročásticích (MEIA) probíhá tak, že se do reakční nádobky dávkuje vzorek a latexové mikročástice potažené myší monoklonální protilátkou vůči testosteronu a směs se nechá inkubovat; pak se přidá konjugát testosteronu s ALP, který se naváže na zbylá volná místa na protilátce. Po inkubaci se reakční směs přenese na fritu a nenavázaný materiál se oddělí promytím, zatímco imunokomplex s latexovými mikročásticemi se váže na skleněnou matrici. Po promytí se dávkuje substrát 4-metylumbeliferylfosfát, který se štěpí na fluoreskující umbeliferon, jehož vznik se sleduje fluorimetricky a signál je nepřímo úměrný koncentraci testosteronu ve vzorku. Šestibodová kalibrace je v rozsahu 0,4 – 52 nmol/l. Vzorky s hodnotami testosteronu > 52 nmol/l se ředí manuálně (doporučené ředění 4x) tak, aby koncentrace ředěného vzorku byla > 3,47 nmol/l. Analytická citlivost je 0,4 nmol/l, funkční citlivost 0,7 nmol/l. Preciznost v sérii je 3,9 – 8,3 %, celková preciznost metody je 6,0 – 9,3 %. Linearita ředění 99,3 – 134,6 %. Ani vysoké koncentrace hemoglobinu (< 7,5 g/l), bilirubinu (< 342 µmol/l) a triacylglycerolů (< 5,65 mmol/l) neruší. Heterofilní protilátky v lidském séru mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v reagenciích, čímž způsobuji interferenci při imunoanalýze.

Zesílená fluorescence rozložená v čase je označována jako TRACE (time resolved amplified cryptate emission), kdy se měří fluorescenční signál se zpožděním v homogenním prostředí. Donor (MAb-Eu³⁺ v micele) po ozáření dusíkovým laserem 337 nm emituje světlo 620 nm s dlouhou životností (ms), akceptor (MAb-sběrný protein) generuje signál 665 nm s krátkou životností (ns). Jestliže jsou obě složky v imunokomplexu, pak dochází v imunokomplexu k zesílení signálu a prodloužení jeho životnosti. Kompetitivní reakce probíhá za laboratorní teploty mezi testosteronem ze vzorku a testosteronem, který je připojený na sběrný protein o vazebná místa na monoklonální protilátce vůči testosteronu značené Eu³⁺. Měřený signál je nepřímo úměrný koncentraci testosteronu. Komerční souprava už není dostupná.

DELFIA je kompetitivní heterogenní fluorescenční imunoanalýza, kde prodloužená fluorescence Eu³⁺ je zesílena speciálním roztokem, který uvolňuje Eu³⁺ do roztoku a současně tvoří jeho ochranný chelát. Na mikrotitračních destičkách je zakotvena kozí protilátka vůči králičímu IgG. Do mikrotitračních destiček se pipetuje testosteron ze vzorku, polyklonální králičí protilátka a testosteron značený Eu³⁺ (inkubace 2 h, třepání, laboratorní teplota). Po promytí se přidá zesilovací roztok a třepe se 5 min za laboratorní teploty. Fluorescence (excitace 340 nm, emise 615 nm) je nepřímo úměrná koncentraci testosteronu ve vzorku a měří se do 1 h. Rozsah metody na základě šestibodové kalibrace je 0,4 – 65 nmol/l. Analytická citlivost je < 0,4 nmol/l. Používání hemolytických, lipemických a ikterických sér se nedoporučuje. Při reakci mohou interferovat heterofilní protilátky.

Chemiluminiscenční analýza v jednokrokovém uspořádání používá monoklonální myší protilátku vůči testosteronu zakotvenou na paramagnetických částicích, ke kterým se přidává standard nebo vzorek a konjugát testosteronu značený akridiniumkarboxamidem. Po inkubaci a promytí fosfátovým pufrem se přidá 1,32 % peroxid vodíku a 0,35 M roztok hydroxidu sodného. Vzniklá chemiluminiscence je nepřímo úměrná hladině testosteronu a sleduje se fotonásobičem při 429 nm.Metoda dovoluje měřit vzorky na základě šestibodové kalibrace v rozmezí hodnot 0,28 – 52 nmol/l (Vzorky s hodnotami testosteronu > 52 nmol/l lze manuálně ředit 4x; po ředění musí být hodnota > 10,4 nmol/l). Preciznost v sérii je 1,9 – 4,0 %, celkově 3,1 – 8,0 %; zpětný výtěžek 97 – 111. Analytická senzitivita 0,28 nmol/l, funkční citlivost 0,49 nmol/l. Křížová reaktivita: 11-ketotestosteron 22,3 %, 11β-hydroxytestosteron 14,1 %, 6β-hydroxytestosteron 8,26 %, 19-nortestosteron 3,18 %, 19-hydroxytestosteron 2,2 %, 5α-dihydrotestosteron 2,11 %, androstendion 1,41 %, androsteron 1,04 %, ostatní < 0,16 %. Neruší hemoglobin (1,5 g/l), bilirubin (342 µmol/l) ani triacylglyceroly (22,6 mmol/l). Heterofilní protilátky v lidském séru mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v reagenciích, čímž způsobuji interferenci při imunoanalýze.

Podobný kompetitivní princip zábleskové luminiscence lze použít s esterem akridinu jako značkou. Testosteron ze vzorku a testosteron značený esterem akridinu spolu soutěží o vazebná místa polyklonální králičí protilátky vůči testosteronu spojené s myší monoklonální protilátkou vůči králičímu IgG, která je zakotvena na paramagnetických latexových částicích, na které se během inkubace (5 min) připojí imunokomplex. Po odsátí roztoku a promytí zkumavek se přidá peroxid vodíku a roztok NaOH a ihned se měří vznikající luminiscenční záblesk (intenzita signálu je nepřímo úměrná koncentraci testosteronu) fotonásobičem při 429 nm. Vzorky s koncentrací testosteronu > 52,1 nmol/l se ředí automaticky 5x (koncentrace > 260 nmol/l lze ředit manuálně). Analytická citlivost je 0,35 nmol/l. Preciznost v sérii 2,3 – 6,2 %, mezi sériemi 1,4 – 4,7 %. Linearita ředění je 94,8 – 115,3 %, zpětný výtěžek 83 – 107,5 %. Křížová reaktivita: 5α-dihydrotestosteron 5,4 %, ostatní < 1 %. Hemolýza, lipémie a ikterus neruší. Při reakci mohou interferovat heterofilní protilátky.

CLIA je dvojstupňový kompetitivní zábleskový postup. Magnetické částice jsou potažené protilátkou vůči testosteronu a testosteron ze vzorku se váže na její vazebná místa. Imunoreakce probíhá 21 min, pak se přidá testosteron značený izoluminolem, který obsadí zbylá vazebná místa protilátky. Imunoreakce probíhá 4 min, po promytí se přidá startér (0,12 % H₂O₂ + 4 % NaOH) a fotonásobičem se měří záblesk. Intenzita signálu je nepřímo úměrná hladině testosteronu. Rozsah měření na základě dvoubodové kalibrace je 0,17 – 52 nmol/l (vyšší koncentrace testosteronu lze naředit). Analytická citlivost 0,11 nmol/l, funkční citlivost 0,56 nmol/l. Preciznost v sérii 2,8 – 7,3 %, mezi sériemi 7,1 – 14,0 %; zpětný výtěžek 90 – 105 %. Křížová reaktivita: 11-ketotestosteron 37,7 %, 11β-hydroxytestosteron 15,28 %, propionát testosteronu 7,48 %, androstendion 4,27 %, nandrolon 3,33 %, ostatní ≤ 2,37 %. Hemolýza, bilirubin a lipémie neruší. Při reakci mohou interferovat heterofilní protilátky.

Jiné stanovení je založeno na kompetitivní imunochemické reakci. Testosteron v prostředí pufrovaného roztoku soutěží s testosteronem značeným ALP o vazebná místa na polyklonální králičí protilátce imobilizované na polystyrenové kuličce. Reakce probíhá 60 minut při 37 °C. Po odstranění nezreagovaného materiálu odstředěním a promytí se přidá substrát adamantyldioxetanfenylfosfát, který hydrolyzuje stykem s alkalickou fosfatázou za vzniku nestabilního meziproduktu. Ten se ihned rozpadá za vzniku záření, které se detekuje luminometrem. Intenzita vzniklého záření 425 – 500 nm je nepřímo úměrná koncentraci testosteronu ve vyšetřovaném vzorku. Výsledky jsou stanoveny podle kalibrační křivky, která je pro přístroj specifická a je určena na základě dvoubodové kalibrace (v kvadrupletu) a vzorové křivky získané z čárového kódu činidla. Signál je nepřímo úměrný koncentraci testosteronu. Rozsah měření je 0,7 - 55 nmol/l. Všechny vzorky, jejichž koncentrace by mohla být mimo kalibrační rozmezí, je třeba naředit. Analytická citlivost 0,5 nmol/l. Preciznost v sérii 5,1 – 16,3 % %, celková 7,2 % – 24,3 %; linearita ředění 96 – 114 %, zpětný výtěžek 90 – 124 %. Křížová reaktivita: ≤ 2 %. Neruší hemoglobin (2,7 g/l) a triacylglyceroly (5,6 mmol/l). Bilirubin výsledky falešně zvyšuje. Při reakci mohou interferovat heterofilní protilátky.

Další postup používá podobný luminogen Lumi-Phos 530. Do zkumavky se pipetuje standard nebo vzorek obsahující testosteron, myší monoklonální protilátka vůči testosteronu, konjugát testosteronu s ALP a paramagnetické částice potažené kozí polyklonální protilátkou vůči myšímu IgG. Po inkubaci (imunokomplex se přichytí na magnetické částice přes kotvící protilátku) se separací v magnetickém poli a promytím odstraní nenavázané složky. Dále se přidá chemiluminiscenční substrát. Emitované světlo je nepřímo úměrné množství testosteronu. Rozsah měření při 470 nm na základě šestibodové kalibrace je 0,35 – 55,5 nmol/l. (po ředění 2x až do 111 nmol/l). Analytická citlivost 0,35 nmol/l. Preciznost v sérii 1,67 – 3,93 %, mezi sériemi 4,22 – 7,08 %. Hemoglobin (10 g/l), bilirubin (171 µmol/l ani triacylglyceroly (20,3 mmol/l) neruší. Křížová reaktivita 11-ketotestosteron 6,7 %, 11β-hydroxytestosteron 4,1 %, ostatní ≤ 1,6 %. Při reakci mohou interferovat heterofilní protilátky.

Chemiluminiscenční analýza v kompetitivním provedení, kdy testosteron ze vzorku soutěží s testosteronem značeným křenovou peroxidázou o omezený počet vazebných míst biotinylované myší protilátky. Imunokomplex se naváže na jamky potažené streptavidinem. Po inkubaci (32 min) se promytím odstraní volný materiál a přidá se luminogen (derivát luminolu + sůl peroxykyseliny) jehož oxidaci katalyzuje POD za vzniku světla. Činidlo pro přenos elektronů (substituovaný acetanilid) zvyšuje hladinu uvolněného světla a prodlužuje jeho emisi. Signál na základě dvoubodové kalibrace je nepřímo úměrný koncentraci testosteronu ve vzorku. Rozsah měření 0,17 – 75 nmol/l (ředění se nedoporučuje). Analytická senzitivita 0,044 nmol/l, funkční senzitivita 0,17 nmol/l. Preciznost v sérii 1,1 – 3,8 %, mezi sériemi je 2,4 – 7,4 %. Bilirubin výsledky zvyšuje až o 14 %, hemoglobin snižuje až o 13 %, lipémie neinterferují. Hladiny biotinu zůstávají v séru zvýšené 24 h po podání. Při reakci mohou interferovat heterofilní protilátky. Křížová reaktivita: 11-ketosteron 8,78 %, 11β-hydroxytestosteron 5,64 %, 19-nortestosteron 3,22 %, ostatní < 0,57 %.

Stanovení elektrochemiluminiscenční imunoanalýzou (ECLIA) v kompetitivním uspořádání trvá 18 min. Vzorek (20 µl) je inkubován s biotinylovanou monoklonální ovčí protilátkou vůči testosteronu a 2-bromestradiolem (uvolnění testosteronu z vazby na bílkoviny ve vzorku). Pak se přidají paramagnetické mikročástice potažené streptavidinem a konjugát derivátu testosteronu s ruthéniovým komplexem a provede se druhá inkubace; imunokomplex je vázán na pevnou fázi pomocí biotin-streptavidinové kotvy. Reakční směs se nasaje do měřící komůrky, kde se mikročástice zachytí magneticky na povrchu elektrody. Nenavázané látky se odstraní pomocí tripropylaminového činidla. Zavedení napětí na elektrodu vyvolá chemiluminiscenci, která se měří fotonásobičem při 620 nm. Výsledky jsou stanoveny na základě kalibrační křivky, která je pro přístroj specifická a je určena na základě dvoubodové kalibrace a vzorové křivky získané z čárového kódu činidla. Luminiscence je nepřímo úměrná koncentraci testosteronu ve vzorku. Metoda je použitelná v rozsahu 0,087 – 52 nmol/l. Ředění není nutné. Analytická citlivost 0,042 nmol/l, funkční citlivost (CV ≤ 20 %) je 0,087 nmol/l. Preciznost v sérii CV 1,2 – 14,8 %, mezi sériemi 2,5 – 18,1 %. Křížová reakce: androstendion 2,5 %, ostatní < 1,0 %. Hemoglobin, chylozita, ikterus a RF (< 1000 kIU/l) neruší. Od pacientů léčených vysokými dávkami biotinu (tj. > 5 mg/den) by se neměly odebírat vzorky dříve než po 8 h od posledního podání biotinu. Ruší velmi vysoké hodnoty protilátek vůči streptavidinu a rutheniu.

Plynová chromatografie s derivatizací na testosteron-17-chloracetát s detektorem elektronového záchytu nebo derivatizace s anhydridem heptafluoromáselné kyseliny jsou metody málo citlivé.

Byl sledován také poměr izotopů radioaktivního a derivatizovaného steroidu (¹⁴C-testosteron + ³H-acetanhydrid + thiosemikarbazid). Postup je pracný a nedává tak dobré výsledky, aby se mohl použít pro referenční účely.

Kandidátní metoda je ID-LC-MS/MS (2013). Po dvou extrakcích ve směsi etylacetát-hexan se testosteron stanovuje izotopovou dilucí s kapalinovou chromatografií a sledování látek hmotnostní spektrometrem po elektrospreji přechod m/z 289 → 97 a u izotopového analogu 3¹³C-testosteronu 292 → 112. Preciznost v sérii je ≤ 1,5 %, mezi sériemi ≤ 1,4 %. V roce 2007 byl již jiný návrh s použitím deuterovaného testosteronu jako vnitřního standardu.

Certifikovaný referenční materiál nese označení NIST SRM971 a z roku 2007 ERM-DA345a.

Toleranční limit EHK: 22 %.

Snížené hodnoty: cirhóza nebo insuficience jater, dlouhodobý klid na lůžku, hladovění, malnutrice, menopauza, obezita, tělesná zátěž, termální trauma, transplantace ledvin nebo srdce, stres, věk nad 40 let (muži); aldakton, anabolika, androgeny, cyproteron, danazol, dexamethason, dietylstilbesterol, digoxin, etanol, fenothiaziny, glukokortikoidy, glukóza, halotan, interleukin-2, karbamazepin, ketokonazol, kortikosteroidy, metadon, metoprolol, metyrapon, SHBG, slepota (muži), spironolakton, stanozolol, steroidy, tetracykliny, verospiron, aj.

Zvýšené hodnoty: deficit 21-hydroxylázy, deficit 11-β-hydroxylázy, EDTA, vyšší věk (ženy), luteální fáze menstruačního cyklu, poloha vstoje, těhotenství; antikonvulziva, barbituráty, candida albicans v moči, cimetidin, extrakt pepře nebo kopřiv, fenytoin, gonadotropiny (muži), chrysin, klomifen, rifampin.