cryoglobulins

Krev odebíráme předehřátou stříkačkou do předehřátých zkumavek (37 °C) bez přídavků a do další s EDTA (nebo heparinem) a ihned dodáme do laboratoře za této teploty. Vzorky nelze ochladit pod 37 °C.

Orientační ambulantní vyšetření: krev se ponechá 3 – 7 d v chladničce nad sedlinou erytrocytů. V chlazené centrifuze separujeme a odečteme kryokrit.

Laboratorní vyšetření: vzorky se nechají vysrážet 1 h při 37 °C. Sraženiny se odstraní po stěně zkumavek Pasteurovou pipetou. Sérum se centrifuguje za tepla (37 °C) a rozdělí se do tří zkumavek při 37 °C.  První obsahuje Wintrobovu směs (směs š
eavelanu amonného a draselného rozpuštěná v destilované vodě + 40% formalinu) ke kvantifikaci kryoprecipitátu. Druhá zkumavka obsahuje sérum, které je použito ke sledování kryoprecipitace  a následné analýze. Třetí zkumavka je použita ke stanovení rozpustnosti kryoprecipitátu při ohřátí na 37 °C, jakožto charakteristický rys kryoglobulinu. Jestliže není k dispozici vyhřívaná centrifuga, lze použít vodní lázeň 37 °C k 1 h precipitaci bez centrifugace. Zkumavky se pak nechají stát 72 h při 4 °C. Precipitát typu I se může objevit i dříve než za 24 h. Precipitát II a III do 7 dnů. Po kvalitativním vizuálním hodnocení lze precipitát popsat třemi způsoby: jako kryokrit (tj. % precipitátu z celkového objemu), nebo obsah bílkoviny či obsah imunoglobulinů v precipitátu. Pro první postup není referenční rozmezí (praktické se jeví sledování vývoje hodnot kryokritu u příslušného pacienta v průběhu léčby), druhý postup je nespecifický, protože vedle kryoglobulinů se mohou vysrážet i další bílkoviny. Pro obsah jednotlivých imunoglobulinů v precipitátu existuje referenční rozmezí, ale v laboratořích se stanovuje ojediněle. Pokud se provádí, je třeba kryoglobuliny promýt při 4 °C a odstranit interferující proteiny (dokonalé vyčištění se potvrzuje protilátkami vůči albuminu). Pak se kryoglobuliny rozpustí při 37 °C a stanoví se imunodifuzí nebo elektroforeticky s imunofixací protilátkami IgG, IgM, IgA, kappa, lambda, C3 a C4 komplementu. Kapilární elektroforéza je rychlejší a přesnější než gelová elektroforéza. Byla popsána také laserová nefelometrie.

Imunoblot začíná naředěním kryoglobulinů fyziologickým roztokem na 0,2 g/l. Po elektroforéze na agarózovém gelu při 37 °C a promytí gelu destilovanou vodou následuje přikrytí gelu nitrocelulózovou membránou, filtračním papírem a dvěma listy blotovacího papíru. Všechno se vloží mezi skla na 5 min. Blot se vysuší v peci a ponoří do roztoku smetany na 1 h při 45 °C. Proužky vzorků jsou vyříznuty a inkubovány 15 min s ředěným kozím antisérem proti lehkým a těžkým řetězcům Ig. Pak jsou proužky inkubovány 30 min s ředěným kozím Ig antisérem značeným ALP. Po dalších promytích se aktivita ALP stanoví reakcí s 2,4-dimetylanilidem 3-hydroxy-2-naftolové kyseliny. Reakce je zastavena po 20 min promytím destilovanou vodou.

Hodnoty snižuje: antivirová léčba, imunosuprese, nedodržení odběru za tělesné teploty, odběr u pacienta, který se dostavil za chladného počasí, lipémie.

Hodnoty zvyšuje: revmatoidní artritida, jaterní cirhóza, CMV, autoimunitní choroby, chronická lymfocytární leukémie, systémový lupus erythematodes, Waldenströmova makroglobulinemie, infekční mononukleóza, nádory, plazmocytom; odběr do heparinu (někdy), fibronektin.