ATP:kreatin N-fosfotransferasa, EC 2.7.3.2;
CK; kreatinkináza; kreatinkinasa; kreatinfosfokináza; kreatinfosfokinasa; fosfokreatinkinasa;
kreatinfosfotransferasa; ATP:kreatinfosfotransferasa;
adenosintrifosfát-kreatintransfosforylasa.

Chemické názvosloví připouští u enzymů pouze koncovku –asa, progresivní pravopis a řada současných lékařských publikací uvádí koncovku –áza. Prof. Kodíček uvádí celý název jako jedno slovo, v anglickém názvosloví EC je kmenový základ (např. kinase) vždy samostatně.

Centrifugovat do 30 min od odběru. Stabilita 20 až 25 °C 2 dny (sérum), 7 dní (plazma – nepoužívat jiné antikoagulans než heparin), 4 až 8 °C 7 dní, –20 °C 4 týdny. Doporučuje se skladování ve tmě. Stanovení lze provádět i CSF a amniotické tekutině.
Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Neodebírejte po chirurgických výkonech, defibrilacích nebo opakovaných intramuskulárních injekcích.
Ruší silná hemolýza (aktivita CK v erytrocytech je 0,2 µkat/l v 1 g henoglobinu). Slabá hemolýza (hemoglobin 0,32 g/l) nezpůsobuje znatelnou změnu měřené aktivity CK. Všechna antikoagulancia schopna tvořit cheláty inhibují aktivitu CK, nebo
e maskují hořečnaté ionty aktivující CK. Pro delší skladování séra se doporučuje přidání tiolů, nebo
e redukují sulfhydrylové skupiny CK a obnovují její aktivitu. Nejefektivnější tioly jsou kapaliny
2-tioglycerol a 2-merkaptoetanol (obě látky po 6 h skladování se vzorkem při 37 °C gelovatí a způsobují zákal). Nejčastěji se ale používá N-acetylcystein, protože může být dodáván jako krystalická substance. Snížení aktivity CK může způsobit denní světlo a také skladování při teplotách < 4 °C.
Ze tří cytoplasmatických izoenzymů CK je nejméně stabilní CK-BB. Stabilizace uvedeného izoenzymu se docílí přidáním tiolu, např. 2-merkaptoetanolu. Stabilita CK při skladování závisí také na pH séra.

Doporučená metoda IFCC (ECCLS) je v plném rozsahu obtížně aplikovatelná zvláště u rychlých analyzátorů
s velmi malým měřícím objemem.
Metoda musí být dvoučinidlová. Druhé činidlo je pouze kreatinfosfát.
Doporučovaná inkubace s prvním čidlem 3 min při 37 °C je dostatečně dlouhá pro reaktivaci CK pomocí
N-acetyl-L-cysteinu. Po přidání druhého činidla (startér) probíhá inkubace 2 min avšak nejméně 20 s
a následné měření 2 min. V doporučení se uvádí, že celková doba měření od přidání druhého činidla má být
3 min.
Většina analyzátorů neumožňuje dostatečně dlouhý reakční čas. Nicméně doporučujeme co nejméně zkracovat inkubaci s prvním činidlem. Dostačující fáze prodlevy po přidání druhého činidla je 20 s, pro měření
2 min (minimálně 6 bodů). Doporučená aktivita HK je 66,7 µkat/l a GPD 46,7 µkat/l. Jednotlivé optimalizované metody  se liší výběrem pufru, zdrojem GPD a typem pyridinového nukleotidu. I když se imidazolacetát jeví jako nejlepší pufr, nejvyšší aktivita CK byla dosažena bis-tris propanovém pufru [1,3-bis(tris(hydroxymetyl)-metylamino)propan], který má pK_a 6,5. GPD se obvykle získává z pekařských kvasnic (nutno použít NADP⁺) nebo z bakterie Leuconostoc mesenteroides (lze použít jak NADP⁺, tak i levnější NAD⁺). Analytické limity metody jsou dány aktivitou GPD a koncentrací pyridinových nukleotidů a ADP.
Doporučená délka optické dráhy kyvetou je 10 mm, některé analyzátory mají jen 7 mm. S tím se nedá nic dělat, ale je třeba si uvědomit, že citlivost měření se snižuje asi o jednu třetinu.
Poměr vzorku a reakční směsi 1:23, takže použijete-li sumárně 165 µl činidel je třeba dávkovat 8 µl vzorku. Linearita metody je za těchto podmínek přibližně do 25 µkat/l.
Hlavním interferentem při reakci je adenylátkináza (synonymum myokináza), která se hojně vyskytuje
v erytrocytech. Tento enzym katalyzuje konverzi dvou molekul ADP na ATP + AMP. Protože při stanovení aktivity CK sledujeme ATP vzniklý po defosforylací kreatinfosfátu, způsobuje adenylátkináza falešně vysoké výsledky měření. Aktivita adenylátkinázy 10 µkat/l odpovídá aktivitě CK 1 µkat/l. Nejefektivnějším inhibitorem adenylátkinázy je směs 5 mmol/l AMP a 10 mmol/l diadenosin-5-pentafosfátu. Specifickým inhibitorem je i fluorid sodný, ale při vyšších koncentracích Mg²⁺ vzniká sraženina fluoridu hořečnatého.
Lipémie do 11,3 mmol/l triacylglyceridů neruší.
Certifikovaný referenční materiál není zatím dostupný.

Snížené aktivity CK jsou u dobesilátu vápenatého, hydroxykobalaminu, kaptoprilu aj.
Řada látek způsobuje zvýšení aktivity CK: amfetamin, amfotericin B, amitriptylin, amoklen, ampicilin,
β-antagonisté, antihypelipidemika, barbituráty, cyclopropan, dalacin, danazol, dietyleter, dipidolor, dolsin, etanol, fenatyl, halofenát, haloperidol, halotan, heroin, chinidin, insulin, karbenoloxon, klofibrát, kyselina aminokapronová, labetalol, lidokain, morfin, D-penicilamin, perfenazin, pindolol, prochlorperazin, stanozolol, steroidy, sukcinylcholin, teofylin aj.