EC 3.4.23.15, angiotensinogenáza; angiotensinogenase, angiotensin-forming enzyme

Krev se odebírá ráno do EDTA, ale není nutné odebírat nalačno. Před odběrem je třeba klid na lůžku 8 – 10 h, odběr vleže. Transport je v ledové lázni, ihned je třeba oddělit krvinky, zamrazit a zabránit rozmrazení (aktivace proreninu). Při -5 °C nárůst za 24 h +100 %, při -20 °C stabilita 3 měsíce. Variabilita: maximum časně ráno (0 – 5 h), minimum 10 – 12 h a odpoledne; amplituda 120 – 140 %. Současně se sleduje odpad sodných iontů v moči za 24 h. Některé prameny uvádějí také možnost analýzy v séru, supernatantu buněčných kultur nebo v moči.

IRMA stanovení reninu je sendvičový postup. V soupravě jsou použity myší monoklonální protilátky proti dvěma různým epitopům molekuly reninu. Vzorky a kalibrátory se inkubují ve zkumavkách potažených první monoklonální protilátkou společně s druhou monoklonální protilátkou, značenou ¹²⁵I. Po inkubaci (3 h, 18 – 25 °C, třepání) se obsah zkumavek vymyje (3x), aby se odstranila nenavázaná značená protilátka. Vázaná aktivita ¹²⁵I se poté měří na gama-počítači 1 min. Koncentrace reninu ve vzorcích je přímo úměrná změřené radioaktivitě a získá se interpolací z kalibrační křivky pěti kalibrátorů. Rozsah měření je 0,9 – 500 ng/l (vyšší koncentrace nutno ředit). Jiná souprava má měřící rozsah jen 1 – 320 ng/l. Analytická citlivost je 0,9 ng/l, funkční citlivost 1,6 ng/l. Preciznost v sérii je 4,1 %, mezi sériemi 8,7 %; linearita ředění 75,8 – 96,5 %, zpětný výtěžek 94,5 – 114 %. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 20000 ng/l. Pacienti, kteří byli pravidelně ve styku se zvířaty nebo podstoupili imunoterapii nebo diagnostické procedury využívající imunoglobuliny nebo fragmenty imunoglobulinů, mohou produkovat protilátky, které interferují při imunologických stanoveních.

ELISA kvantitativně měří renin dvojstupňovou sendvičovou technikou pomocí dvou monoklonálních protilátek vůči odlišným epitopům reninu. Vzorky séra obsahující renin se pipetují do jamek mikrotitračních destiček, potažených myší monoklonální protilátkou vůči reninu. Po inkubaci (2 h, laboratorní teplota, třepání) a promytí (4x) se přidává konjugát druhé myší monoklonální protilátky vůči reninu s křenovou peroxidázou. Reaktanty se inkubují 2 h za laboratorní teploty a třepání. Nenavázané proteiny a volný konjugát se 4x vymyjí a přidá se tetrametylbenzidin a H₂O₂. Po inkubaci 30 min za laboratorní teploty ve tmě se reakce zastaví 1 M H₂SO₄ a měří absorbance vertikální fotometrií při 450/540-570 nm do 30 min na základě osmibodové kalibrace. Signál je přímo úměrný množství stanovovaného enzymu. Rozsah měření je 4,4 – 2000 ng/l. Jiná souprava má měřící rozsah jen do 128 ng/l. Analytická citlivost je 4,4 ng/l. Preciznost v sérii je 1,7 – 5,3 %, mezi sériemi 4,0 – 5,5 %; linearita ředění 95 – 119 %, zpětný výtěžek 95 – 107 %.

Je třeba na 2 – 4 týdny vyloučit antihypertenziva, progesteron, estrogeny, diuretika.

Hodnoty snižuje: dieta bohatá na sodné ionty, vyšší věk, odběr vleže, po lékořici a malá tělesná aktivita; léky: angiotensin, beta-blokátory, cis-platina, deoxykortikosteron, digoxin, antidiuretický hormon, indometacin, karbenoxolon, klonidin, kyselina acetylsalicylová, metyldopa, oxprenolol, pindolol, preparáty kalia, prazosin, propranolol, reserpin, steroidy, timolol.

Hodnoty zvyšuje: tělesná zátěž, odběr vstoje (+50 %), dieta chudá na sodné ionty, těhotenství, alkohol, termální stres, orální antikoncepce, luteální fáze menstruačního cyklu (vliv progesteronu), vzestup v době spánku (ve dne +325 %, v noci +143 %), cirhóza, hypokalémie, krvácení, dialýza; léky: amilorid, antihypertenziva, diazoxid, diuretika, dobutamin, enalapril, estrogeny, felodipin, furosemid, glukokortikoidy, heparin, hydralazin, hydrochlorotiazid, chlorpropamid, chlortalidon, kaptopril, lisinopril, minoxidil, nifedipin, prazosin, salbutamol, spironolakton, triamteren, vasodilatancia.