Imunoglobulin A2, IGHA2

Stanovení se provádí v obvykle v séru, nebo plazmě (antikoagulant EDTA, heparinát lithný), případně v likvoru. Vzorky moče je nutné před elektroforézou nebo imunoelektroforézou 20 – 50x zahustit. Vzorky lze zamrazit, pokud je to nevyhnutné pouze jednou. Maximální čas od získání do zpracování vzorku je 1 den při doporučené teplotě 4°C. Stanovení lze provádět i ve slinách nebo ve stolici. Stabilita: 18 – 26 °C 1 den, 2 – 8 °C 7 dní, -20° C 3 měsíce. Stanovení ruší lipémie, bilirubinémie a hemolýza.

Z imunochemických metod se nejvíce používá E. P., nebo kinetická nefelometrie, resp. turbidimetrie (radiální imunodifuze a elektroimunodifuze je již zastaralá).

Nefelometrie je běžně používaná, rychlá a přesná metoda, kdy se detekuje rozptýlené světlo na precipitátu imunoglobuliny a odpovídající protilátky. Novější E. P. metody mají původní inkubaci (15 – 60 min) zkrácenou na přibližně 5 min.

Turbidimetrie sleduje nárůst absorbance při vzniku precipitátu na běžném analyzátoru. Ke změně absorbance je třeba větší množství precipitátu, takže metoda je asi o řád méně citlivá proti nefelometrii. Kozí protilátka vůči IgA2 reaguje s IgA2 se vzorku v prostředí polyetylenglykolu za vzniku zákalu. Vedle E. P. lze použít dvoubodový kinetický postup, např. s měřením v 10. a 225. s (fotometrie při 340/694 nm). Rozsah měření 0,16 – 6,6 g/l. Vysoké koncentrace hemoglobinu (10 g/l), bilirubinu (855 µmol/l) a triacylglycerolů (11,3 mmol/l) při stanovení neruší. Preciznost v sérii je 0,7 – 1,6 %, celkem 1,6 – 3,8%. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 90 g/l IgA.

ELISA v sendvičovém uspořádání začíná imunoreakcí IgA2 ze vzorku s polyklonální ovčí protilátkou vůči IgA2, která je imobilizovaná v jamkách mikrotitrační destičky (inkubace 1 h za laboratorní teploty). Volné reaktanty se odstraní vypláchnutím (5x) a v druhém reakčním kroku se přidá konjugát monoklonální myší protilátky vůči IgA (inkubace 1 h za laboratorní teploty). Po promytí (5x) dále kozí protilátka vůči myšímu IgA s peroxidázou (inkubace 1 h za laboratorní teploty). Volné reaktanty se opět vymyjí (5x) a přidá se tetrametylbenzidin. Barevná reakce (5 – 15 min za laboratorní teploty) se zastaví kyselým stop činidlem, které převede modré zbarvení na žluté. Intenzita zbarvení je přímo úměrná koncentraci IgA2 ve vzorku. Měření se provádí na základě pětibodové kalibrace při 450/620-690 nm. Je-li absorbance příliš vysoká, pak se měří při 405/620 nm.

Výsledky stanovení IgA2 snižují: depersolon, etanol, fenytoin, kouření, opakované zamrazení, penicilamin, plazmaferéza, revmatoidní artritida, těhotenství, toluen, aj.

Výsledky stanovení IgA2 zvyšují: alkoholismus, interleukin-5, glomerulonefritida, podvýživa, poloha vstoje, porod, výfukové plyny, aj.