Hb, Hgb, haemoglobin

Vyšetření se provádí jak z venózní, tak z kapilární nesrážlivé krve, odebrané do K₃EDTA, K₂EDTA, citrátu, heparinu. Pro vyšetření v rámci krevního obrazu se používají draselné soli kyseliny etylendiamintetraoctové (EDTA). Stabilita hemoglobinu je 24 h při 2 – 8 °C, ale jelikož je stanovení součástí krevního obrazu, transport materiálu nesmí být delší než 2 h. Stabilita materiálu je 5 h při 15 – 25 °C.

U vyšetření z citrátové krve je nutné myslet na ředění vzorku (1:10) a tudíž připočíst 10% naměřené koncentrace.

Kyanmethemoglobinová metoda (referenční) – k ředěnému vzorku krve se přidá lyzační činidlo, které naruší buněčnou stěnu erytrocytů a uvolní hemoglobin. V dalším kroku se ferrikyanidem oxiduje Fe^II na Fe^III, hemoglobin přechází v methemoglobin (hemiglobin), který vytváří barevně stabilní komplex s kyanidem. Koncentrace se odečítá fotometricky při 540nm. Nevýhodou této metody je poměrné pomalá konverze hemoglobinu a toxicita odpadu.

Oxyhemoglobinová metoda – využívá odlišné spektrální vlastnosti oxyhemoglobinu. Její výhodou je rychlost konverze hemoglobinu a to, že není toxická. Nevýhodou je, že neměří methemoglobin, což u běžných vzorků nevadí (na rozdíl u vzorků s vyšším obsahem methemoglobinu a u kontrolních krví). Měřící rozsah je 3-250 g/l, celková preciznost u analyzátorů je až 0,95%, u point-of-care je až 15%.

Metoda SLS-hemoglobinu (SLS-laurylsíran sodný) – využívá schopnost hydrofobní části molekuly SLS vázat se na globinovou část hemoglobinu, což vyvolá konformační změny v celé molekule a dojde k oxidaci Fe^II na Fe^III. Poté hydrofilní část molekul SDS reaguje s Fe^III a vytvoří se stabilní barevný komplex. Tato metoda využívá výhod kyanmethemoglobinové metody a oxyhemoglobinové metody. Stejně jako u oxyhemoglobinové metody je rychlost konverze hemoglobinu velká a metoda nevyužívá jedovaté sloučeniny, což z ní činí vhodnou metodu pro automatické zpracování. Výhoda oproti oxyhemoglobinové metodě je, že je možné analyzovat methemoglobin. Linearita metody je v průměru do 250g/l, při vyšších hodnotách je potřeba vzorek naředit diluentem v poměru 1:1 a získaný výsledek vynásobit 2. Mez stanovitelnosti je 1-5 g/l. Preciznost za podmínek reprodukovatelnosti 1-2%.

Variační koeficient dle doporučení WHO je pro hemoglobin < 4%.

Toleranční limit v EHK je 6%

Intraindividualní variační koeficient je 2,85%

Hemoglobin vykazuje diurnální cyklus s maximem v 7:30 (6-18 h) a minimem v 15-24 h s rozdílem až 30 %.

Hodnoty snižuje: odvykání alkoholu, dárcovství krve, tělesné cvičení, malnutrice, parenterální výživa, tělesné cvičení, těhotenství, mikrosraženiny.

Hodnoty zvyšuje: psychický stres, kouření, delší zatažení paže, odběr ve stoje eventuelně v sedě, premenstruační období, výrazná leukocytóza, výrazná trombocytóza, chylozita, pobyt ve vyšší nadmořské výšce, kryoglobulin, kryofibrinogen, výrazná hyperbilirubinémie, abnormální plazmatické proteiny, vyšší podíl svalové hmoty.