CDT, carbohydrate deficient-transferrin

Sérum je stabilní 4 h – 30 h při laboratorní teplotě, 7 dní při 4 – 8 °C a 3 měsíce – 8 let při 20° C. Jsou-li vzorky skladovány 3 dny za laboratorní teploty zvýší se koncentrace CDT o 25%. Vzorky by měly být analyzovány ihned po rozmrazení. EDTA a heparin mohou narušit saturaci Fe³⁺ in vitro. Silná hemolýza falešně zvyšuje výsledky. Denní intraindividuální fluktuace je 8 – 10 %. Biologický poločas je 9,5 dne.

Koncentrace transferinu deficitního na sacharidy se sleduje u alkoholiků. Specifické reakce nebo protilátky vůči CDT nejsou dostupné.
Analýza CDT v séru vyžaduje oddělení CDT od ostatních složek sérové matrice a od izoforem, které nejsou deficitní na sacharidy. To se dosahuje chromatografickými metodami, jako je aniontově-výměnná chromatografie (HPLC detekce při 460 nm nebo kompetitivní RIA), nebo elektroforetickými metodami, např. izoelektrickou fokuzací, kdy se s výhodou využívá rozdílného náboje a pI mezi CDT a ostatními izoformami (detekce imunofixací nebo densitometrií nebo imunoblot). Protože imunoelektroforéza má vysokou selektivitu, používá se jako referenční metodapro analýzu izoforem transferinu v séru. Další aplikované metody jsou HPLC, kapilární zónová elektroforéza, kompetitivní imunoanalýza, chromatofokuzace a imunoafinitní kapalinová chromatografie s elektrosprejí při hmotnostní chromatografii. CDT analýza obvykle začíná saturací Fe³⁺ in vitro, aby se dosáhlo jednotné obsazení transferinu železem. Tento krok je nutný, aby se omezil počet izoforem transferinu v séru zamezilo se výskytu CDT a ostatních izoforem při stejném pI. Bez ohledu na to jaký separační postup a způsob analýzy se použijí je úplné a trvalé nasycení transferinu železem absolutně nutné
ke spolehlivému stanovení CDT.
Dříve používané metody k měření CDT byly pracné a nebyly vhodné pro rutinní analýzu.

Byla také popsána poloautomatická turbidimetrická metoda ke stanovení CDT. Tato metoda částečně separuje CDT ze vzorku a pak ho stanoví imunoturbidimetricky na mikrotitrační destičce. Reprodukovatelnost je CV v sérii 4,8 – 7,2 %, mezi dny 7,0 – 8,6 %.
Nefelometrický postup je založen na použití monoklonálních protilátek, rozeznávajících glykoformy transferinu. Kompetitivní imunoreakce probíhá na polystyrenových částicích a detekci je možné provést po 18 min. Reprodukovatelnost je CV v sérii 2,6 – 7,0 %, celková reprodukovatelnost 3,4 – 10,4 %.

Další komerčně dostupná metoda používá dvou protilátek pro RIA. Po saturaci vzorku železem jsou separovány izoformy transferinu anexové koloně a CDT frakce v eluátu jsou stanovené v duplikátu kompetitivní RIA. Reprodukovatelnost CV v sérii 4 – 5 %, celková reprodukovatelnost 5,5 %.
Lze také využít principu enzymové imunoanalýzy.

CDT lze také stanovit izoelektrickou fokuzací na polyakrylamidovém gelu. Sérum je částečně nasyceno železem a analyzováno izoelektrickou fokuzací na polyakrylamidovém gelu obsahujícícm gradient amfolytů. Tak se separují jednotlivé izoformy a jednotlivé pásy transferinu jsou detekovány imunoblotem pomocí kotvící králičí protilátky vůči lidskému transferinu a následně konjugátem ALP s králičí IgG protilátkou. Absorbance pásů je měřena laserovou densitometrií. CDT je stanoven v poměru k transferinu. Stejný postup lze použít také
k rozlišení alelických D-variant transferinu od CDT.
Kromě toho byla popsána kapilární elektroforéza a kapilární zónová elektroforéza pro stanovení CDT. Používají se křemenné kapiláry bez stacionární fáze. Selektivita a senzitivita je ale nižší než u izoelektrické fokuzace.

Plně automatizovaná iontově-výměnná HPLC metoda umožňuje stanovení v séru po saturaci železem, přičemž jsou lipoproteiny vysráženy dextransulfátem a odstraněny centrifugací. Supernatant se naředí vodou a převede do automatického nastřikovacího zařízení. Deficientní izoformy transferinu v kyselině sialové s pI 5,7 – 5,9 jsou rozděleny na iontoměničové koloně v solném gradientu. Píky transferinu se detekují spektrofotometricky při
460 nm a změří se jejich plocha. Analýza trvá 32 min, včetně regenerace kolony. Reprodukovatelnost CV v sérii 2,3 – 7,0 %, mezi dny 5,7 - 16 %. Mikrochromatografické techniky mají pro CDT senzitivitu 81 – 94 %
a specificitu 91 – 100 %.
Byla také popsána afinitní chromatografie s lektinem na Sepharosové koloně.
Imunoafinitní kapalinová chromatografie s elektrosprejí při hmotnostní chromatografii má reprodukovatelnost CV v sérii 9,3 %, mezi sériemi 10 %. Analýza trvá méně než 10 min a je automatizovatelná. Korelace
s izoelektrickou fokuzací i afinitní chromatografií je dobrá. Preciznost běžných CDT testů je 10 %.

Standardizace analýzy s použitím mezinárodního standardu nebyla ještě v roce 2010 provedena. Jako referenční metoda je uvažována HPLC-MS.

Výsledky stanovení CDT zvyšují: anabolické steroidy, androgeny, edecrin, estrogeny, etanol (zvláště u žen), hemodialýza, hemolýza, lipémie, parenterální výživa, prednisolon, aj.