Kyselina acetylsalicylová při klasických fotometrických reakcích interferuje a v nomenklatuře bývá často chybně zaměňována za kyselinu salicylovou, která je metabolickým produktem kyseliny acetylsalicylové.

Stanovení se provádí v séru případně v plazmě (antikoagulant heparinát sodný) – odběr 2 – 6 h po aplikaci, separační gely mohou ovlivnit výsledky; kvalitativní test také v moči.
Stabilita vzorku: 4 – 8 °C: 7 – 14 dnů.
Biologický poločas závisí na dávce, 2 - 4 h po dávce < 3 g, 15 až 19 (i 30) h po velkých dávkách

Spektrofotometrické metody: První metodou bylo měření komplexu železitých iontů se salicyláty. Salicyláty se extrahovaly do dichloretanu a pak zpětně do vodní fáze (výtěžnost 90 %), kde se měřily při 540 nm. Později byl eliminován extrakční krok a v další variantě se pak použilo srážení chloridem rtuťnatým.
Další typ fotometrické metody použil redukce salicylátů fosfowolframovými a fosfomolybdenovými kyselinami (Folin–Ciocalteuovo činidlo) a vzniklé modré zbarvení se měřilo při 660 nm po 3 min. Reprodukovatelnost CV 5,5 – 23,4 %. Při analýze interferuje tryptofan, tyrosin a kyselina močová.
Diferenciální UV spektrometrie používá měření rozdílu absorbance při pH 9 a 13,5 s citlivostí 15,4 µmol/l.
Kinetická metoda dosahuje dobrou preciznost i při nízkých koncentracích salicylátů (méně než 308 µmol/l). Enzym salicylát hydroxyláza z Pseudomonas cepacia katalyzuje přeměnu salicylátů na katechol a současně dochází k oxidaci NAD(P)H na NAD(P)⁺ kyslíkem. Absorbance se měří při 340 nm. Specifičtější je ale měřit vznik katecholu než spotřebu NADH. Rozsah metody je 100 – 7200 µmol/l, po naředění až 36000 µmol/l. Reprodukovatelnost v sérii CV 1,0 – 3,2 %, celková reprodukovatelnost 1,5 – 4,4 %; nejistota 4,1- 10,8 %.

Fluorimetrické metody: jsou citlivější než fotometrické.
Salicyláty se oddělí od bílkovin vysrážením zředěnou kyselinou wolframovou. Přidáním silné zásady se salicyláty převedou na fluoreskující formu (excitace 370 nm, emise 460 nm). Také na koloně s gelem Sephadex lze separovat salicyláty a měřit (excitace 305 nm, emise 405 nm).
Při další metodě se k reaktantům přidává octan hořečnatý, barbituran sodný a etandiol (excitace 340 nm, emise 390 nm).
FPIA využívá kompetice mezi léčivem ze vzorku a léčivem označeným derivátem fluoresceinu o vazebná místa na protilátce. V imunokomplexu má fluorescein omezenou pohyblivost a vyšší emisi polarizovaného světla. Množství konjugátu v imunokomplexu je tím nižší, čím je více léčiva ve vzorku, tedy měřený signál je nepřímo úměrný koncentraci salicylátů ve vzorku. Reprodukovatelnost CV 5,7 – 9,3 %.

Plynová chromatografie dovoluje stanovit vedle sebe salicyláty a acetylsalicyláty. Po extrakci do etheru (spolu
s p-toluenovou kyselinou jako vnitřním standardem), odpaření a derivatizaci bis(trimetylsilyl)trifluoracetamidem se provádí separace na koloně 5 % OV-17 při 150 °C. Detekce se provádí plameno-ionizačním detektorem. Citlivost 3,08 µmol/l, linearita do 6160 µmol/l.

HPLC začíná vysrážením bílkovin kyselinou chloristou. Chromatografie probíhá na reverzní fázi s mobilní fází metanol-voda. S použitím UV detekce při 235 nm je detekční limit 4,9 µmol/l. Reprodukovatelnost v sérii CV 2,94 %, mezi dny 2,7 %.
Lze použít i fluorimetrický detektor. V tomto případě se používá k precipitaci kyselina trichloroctová. Při této variantě neinterferuje teofylin. Detekční limit je 3,08 µmol/l, linearita do 1540 µmol/l. Reprodukovatelnost CV 11,5 – 14,1 %. Metoda je jednodušší a rychlejší než GLC.
O GLC i HPLC se uvažuje jako o referenčních metodách.

Standardní referenční materiál nabyl do roku 2010 publikován.

Kvalitativní kapkový test
Salicylát dává fialové zbarvení v přítomnosti železitých iontů. K analýze se používá sérum a není-li k dispozici, tak moč.
Kvalitativní kompetitivní imunoreakce s konjugátem salicylátu a koloidního zlata o specifickou protilátku má
cut-off pro salicylát 308 µmol/l.

Údaje z roku 2001 (College of American Pathologists Report) uvádějí preciznost 2 – 7% při průměrné koncentraci 554 µmol/l. V analytické skupině (CLIA-88) jsou přijatelné výsledky ±3.0 SD nebo ±10 % od průměru.

Výsledky stanovení kyseliny salicylové snižují: antacida, benzothiazolethiol, bilirubin (v koncentraci 2,92 –
11,7 µmol/l snižuje salicyláty o 30 – 154 µmol/l), EDTA, thiosíran sodný, aj.
Výsledky stanovení kyseliny salicylové zvyšují: albumin (je-li < 35 g/l), acetoacetát, acylpyrin, anopyrin, askorutin, azid sodný (zvyšuje i hladinu v moči), celaskon, diflunisal, aj.