leukocytární elastasa, 3.4.21.37;
polymorfonuklearní leukocytární elastáza; polymorfonuklearní leukocytární elastasa; elastasa; lyzozomalní elastasa; neutrofilní elastasa; granulocytární elastasa;  serinová elastasa; elaszym. 

Chemické názvosloví připouští u enzymů pouze koncovku –asa, progresivní pravopis a řada současných lékařských publikací uvádí koncovku –áza. V anglickém názvosloví EC je kmenový základ elastase vždy samostatně. Mezinárodně uznávaná zkratka enzymu 3.4.21.37 neexistuje, ale běžně se používá označení Elastase II (Google 746 000), Elastase 2 (Google 523 000),  ELA 2 (Google 352 000),  případně PMN elastase (Google 42 200).

Stanovuje se v plazmě (EDTA, citronan), popřípadě likvoru nebo ejakulátu. Odběr nalačno není nutný. Plazmu je třeba separovat krátce po odběru a zpracovat do 24 h při přechovávání při 2 – 8 °C, dlouhodobě skladovat při -28 °C. Vyloučit opakované rozmrazení.  

ELISA v sendvičovém uspořádání probíhá v mikrotitrační destičce se zakotvenou protilátkou vůči elastáze. Do jamky se přidá standard nebo vzorek a inkubuje se 2 h; po čtyřnásobném promytí se přidá biotinylovaná protilátka vůči elastáze. Po inkubaci 1 h a čtyřnásobném promytí se přidá streptavidin s navázanou křenovou peroxidázou a inkubuje se 30 min (nebo lze použít druhou protilátku přímo konjugovanou na POD). Po inkubaci a promytí se přidá chromogen tetrametylbenzidin a reakce probíhající 7 min je zastavena stop činidlem (0,5 M HCl). Měření se provádí ihned při 450/570 nm a signál je přímo úměrný koncentraci elastázy. Celý postup se realizuje za 3,5 (2,5) h. Rozsah měření při sedmibodové kalibraci je 15,6 - 1000 µg/l. Analytická citlivost metody je 3 µg/l (může být až 0,2 µg/l při variantě se zesílenou citlivostí). Preciznost v sérii 4,8 %, mezi sériemi 5,6 %. Linearita ředění je 89 – 109 %, zpětný výtěžek 84 – 109 %.

Hodnoty zvyšuje: odběr srážlivé krve, hemolýza, chylozita, hemodialýza.