CIK;

circulating immune complex, CIC

Stanovení se provádí v nehemolytickém séru, heparinové nebo EDTA plasmě. Speciální příprava pacienta ani dieta není nutná, pro obvyklé vyšetřování je vhodný odběr ráno, nalačno. Separace séra se doporučuje do 30 – 60 min. Stabilita při 20 – 25 °C 1 d, při 4 – 8 °C 3 d, při -20 °C 2 měsíce. Opakované rozmrazování se nedoporučuje.

Cirkulující imunokomplexy – jsou ve svém složení, funkci, dynamice a ukládání heterogenní, takže neexistuje žádná metoda stanovení, která by postihla všechny tyto vlastnosti.

Turbidimetrie: Metoda je citlivá na pH borátového pufru. V patologických sérech s vysokými koncentracemi imunoglobulinů a makroglobulinů dochází k jejich společnému vysrážení polyetylénglykolem. Měří se rozdíl turbidity (test – blank) při 405 nm. Nelineární metoda: rozsah měření je plně pokrytý kalibrací metody a další ředění není zapotřebí. Výsledky se udávají v arbitrárních jednotkách nebo v mg/l.

Kromě u nás obvyklého testu srážení polyetylénglykolem se používá také reakce s komplementem C1q, dále detekce vazby na C3 (tzv. konglutininový test) anebo vazby CIK na Fc fragment bílkovin.

K dispozici je několik komerčních testů ELISA, jejichž výsledky se ale liší podle toho, vůči které části CIK (C1q, C3d, raji buňky) jsou použity protilátky.

Hodnoty snižuje imunomodulační léčba nebo Wobenzym.

Reakce může být ovlivněna denaturací proteinů, hypergamaglobulinemií a kontaminací séra, což se projevuje zvýšením naměřených hodnot. Zvýšené hodnoty jsou také po vasektomii.