STFR, sTfR, soluble transferrin receptor, cirkulující transferinový receptor, sérový transferinový receptor

Oficiální zkratka neexistuje

Stanovení se provádí v séru nebo plazmě (antikoagulans heparinát sodný nebo lithný, EDTA nebo citronan).
Stabilita: 20 – 25 °C 30 min – 2 dny, 4 – 8 °C 7 dní, -20° C 3 – 12 měsíců, pokud jsou zamrazeny do 24 h po odběru, při -70 °C ještě déle.
Stanovení ruší ikterus, hemolýza a lipémie.

Z imunochemických metod se nejvíce používá nefelometrie nebo turbidimetrie, případně ELISA.

Turbidimetricky se sledují při 660 nm agregáty, které vznikají při imunoreakci latexových částic, potažených protilátkou vůči rozpustnému lidskému transferinovému receptoru s analytem ze vzorku. Turbidance je přímo úměrná koncentraci analytu ve vzorku. Linearita 0,29 – 38 mg/l. Efekt nadbytku antigenu se neprojevuje do
190 mg/l. Reprodukovatelnost v sérii má CV 1,02 – 3,62 %. Interference revmatoidního faktoru 810 kU/l < 10 %, kyseliny askorbové 30 mg/l < 5 %.
Při nefelometrii se sledují při 840 nm agregáty, které vznikají při imunoreakci latexových částic, potažených protilátkou vůči rozpustnému lidskému transferinovému receptoru s analytem ze vzorku. Vzniklé agregáty odrážejí světlo a intenzita odraženého světla je přímo úměrná koncentraci analytu ve vzorku. Délka analýzy je
6 min. Rozsah měření 0,17 – 4,15 mg/l. Reprodukovatelnost v sérii byla 2,63 – 3,66 %. Efekt nadbytku antigenu se neprojevuje do 36,28 mg/l. Výtěžnost metody je 94,7 – 106,7 %.

ELISA v mikrotitračních destičkách v sendvičovém uspořádání. V prvním kroku se váže stanovovaný transferinový receptor na myší monoklonální protilátku zakotvenou v jamkách. Po vypláchnutí se přidá druhá myší monoklonální protilátka značená peroxidázou. Po opětném vypláchnutí pak substrát. Reakce se zastaví okyselením 1 M kyselinou chlorovodíkovou a barevná reakce se detekuje bichromaticky (450 vs. 540 nebo
570 nm). Mez detekce 0,095 mg/l. Rozsah kalibrace 0 – 15,2 mg/l. Reprodukovatelnost CV v sérii 4,3 – 6,2 %, mezi sériemi 5,4 – 6,4 %; výtěžnost: sérum 95 – 100 %, EDTA plazma 97 – 112 %, heparinová plazma 101 – 112 %, citrátová plazma 105 – 121 %.
DELFIA technologie začíná vazbou STFR na monoklonální kotvící protilátku, která je zachycena na jamku mikrotitrační destičky streptavidin-biotinovým můstkem. Pak se naváže detekční protilátka, která je konjugována s fluoreskujícím chelátem europia. Všechny reagenční složky jsou v jamkách vysušeny a ochranná vrstva zabraňuje protilátkám v nespecifické vazbě na pevnou fázi. Jsou-li jamky chráněny před vlhkostí, zachovají si aktivitu > 90 % 5 měsíců za laboratorní teploty a 12 měsíců při 4 °C. Metoda je plně automatizovaná. Detekční limit (3 SD) je 0,3 µg/l a metoda je lineární do 1 mg/l. Při 50-násobném ředení je rozsah metody 0,015 –
50 mg/l. Mez stanovitelnosti (CV ≤ 15 %) je 0,05 mg/l. Efekt nadbytku antigenu nebyl pozorován do 150 mg/l STFR. Reprodukovatelnost v sérii má CV 2,6 – 4,6 %, mezi sériemi 5,3 – 8,1 %. Výtěžnost byla 103 % při použití přídavku do celé krve a 99 % při navážce do plazmy.

Mezinárodní referenční materiál nebyl v roce 2010 k dispozici.

Výsledky stanovení rozpustného transferinového receptoru snižují: hemoglobin (1 g/l -9 %), aj.
Výsledky stanovení rozpustného transferinového receptoru zvyšují: bilirubin (nekonjugovaný 1026 µmol/l +3 %, konjugovaný 1026 µmol/l +8%), aj.