Popis vyšetření: OXALÁTY

Zařezeno v kategoriích:

Synonyma:

šeavelany, soli kyseliny etandiové; oxalates

Preanalytická fáze:

Stanovuje se obvykle ve sbírané moči za 12 nebo 24 h. Stabilita při 20 – 25 °C 2 d, při 4 – 8 °C 4 d (při pH < 2: 14 d), při -20 °C 16 týdnů.

Poznámky k analytické metodě:

Fotometrie Analýza se zahajuje okyselení 2 M HCl na pH 1,8 – aby se rozpustily krystaly šeavelanu vápenatého. Pak se pH upraví na 5 – 7. Oxalát se oxiduje oxalátoxidázou na oxid uhličitý a peroxid vodíku. H2O2 se detekuje křenovou peroxidázou reakcí s 3-dimetylaminobenzoovou kyselinou a 3-metyl-2-benzotiazolin hydrazonem za vzniku indaminového barviva, absorbujícího při 590 nm. Inkubace probíhá 5 min při 18 – 37 °C. Rozsah měření je 0,1 – 2mmol/l při jednobodové kalibraci. Preciznost v sérii je 1,0 – 1,5 %, mezi sériemi 1,1 – 2,2 %; zpětný výtěžek 93 – 107 %. Někdy se doporučuje moč před zpracování prolít kolonou s živočišným uhlím.

GC začíná metylací oxalátu odpařením moče do sucha se 7 % HCl a metanolem. Následně se odparek extrahuje do chloroformu a provede se GC analýza. Analýza trvá 2 – 3 h a zpětný výtěžek je 98,8 – 100,5 %.   

HPLCrozdělí nederivatizovaný oxalát na reverzní fázi (Zorbax ODS) s mobilní fází 10 % metanol, ve fosfátovém pufru při pH 7,0. Eluované látky reagují s roztokem dvojmocného bispyridylruténiového iontu. Při přechodu průtokovou komůrkou se oxiduje na trojmocný ion na platinové elektrodě a reakcí s oxalátem vzniká chemiluminiscence. Vhodným uspořádáním lze eliminovat interference aminokyselin a indolových derivátů. Detekční limit metody je 1 µmol/l.

LC-MS/MS používá aniontově-výměnnou chromatografii. Jako vnitřní standard je 13C2-oxalát. Kolona 50x2,1 mm, zrno 30 µm (OASIS WAX). Používají se dvě mobilní fáze: první je vodný roztok s octanem amonným a kyselinou mravenčí, druhou je metanolový roztok obsahující amoniak. Hmotnostní spektrometr s elektrosprejí kapilární napětí 200 V, kolizní energie 6 eV. Detekují se přechody  m/z 88,6 → 60,5 pro oxalát a 90,5 → 61,5 pro 13C2-oxalát. Rozsah měření je 0,1 – 2,21 mmol/l. Preciznost v sérii je < 6 %; zpětný výtěžek 97 – 103 %.

Významné interference:

Snížené hodnoty: selhání ledvin; léky: nifedipin, pyridoxin.

Zvýšené hodnoty: alkalická moč, celiakie, cirhóza, nedostatek vitaminu B6, diabetes mellitus, etylenglykol, Crohnova nemoc, resekce tenkého střeva, sarkoidóza, steatorea, živočišné bílkoviny, červená řepa, čaj, kakao, fazole, jahody, koření, rajčata, rebarbora, špenát, želatina, kyselina homogentisová; léky: kalcium, vysoké dávky kyseliny askorbové.