|
Popis vyšetření: pH
Zařezeno v kategoriích: Synonyma:
-log H+, pondus hydrogenii Preanalytická fáze:
Krev: Stanovuje se v kapilární krvi (ušní lalůček, prst, patička u novorozenců, vždy po hyperemizaci), v arteriální krvi, v centrální nebo (lépe) smíšené žilní krvi. Odběr z periferní žíly postrádá jakýkoli smysl a informuje pouze o situaci v dané končetině. Je nutné použít protisrážlivé činidlo (heparin), v případě současného stanovení iontů je nutné použít titrovaný (balancovaný, iontově vyvážený) heparin. Odběr musí být anaerobní, bez bublin, dokonalé promíchání krve s protisrážlivým činidlem je nutností. Analýza je nutná do 15 min od odběru, je-li vzorek uchováván při teplotě +20 až +25 °C. Transport musí být na ledu a pak je stabilita analytu při +4 až +8 °C až 2 h (za anaerobních podmínek až 5 h). Některé plastové odběrové nádobky jsou propustné pro krevní plyny a výsledky analýzy pH mohou být zkreslené. Přebytek heparinu v odběrové nádobě (stříkačce) nebo odběr po námaze výsledky snižuje. Odběr do oxalátu nebo po jídle a také masitá strava výsledky zvyšují. Rovněž zmrazení vzorku výsledky zvyšuje. Moč: Čerstvá moč nebo moč přechovávaná v uzavřené nádobě (na vzduchu je nestabilní) při ‑20 °C lze uchovávat 1 měsíc. Stolice: Stabilita pH při 20 – 25 °C 1 – 2 h, při 4 – 8 °C 1 den, při -20 °C 1 den. Poznámky k analytické metodě:
KREV Potenciometrie: nejvíce je používaná kombinovaná pH elektroda, která má indikační i referenční elektrody společně v malé sondě. Referenční vnitřní Ag/AgCl elektroda je utěsněna v úzkém skleněném válci zakončeném skleněnou špičkou (kuličkou) citlivou na H+ ionty. Referenční vnější elektroda je tvořena drátem, který obaluje indikační elektrodu. Vnější skleněný obal je naplněn nasyceným roztokem KCl (vnější plnící roztok) a je v blízkosti detekční špičky (kuličky) porézní (keramika). Tak vzniká kapalný můstek. Měřený roztok musí kompletně pokrýt povrch detekční špičky (kuličky). Elektroda pH pracuje v rozsahu 0 – 14. Optimální selektivitu k H+ iontům zaručuje složení skla: 72 % SiO2, 22 % Na2O a 6 % CaO. K dispozici jsou i kazety s elektrodami na jedno použití pro POCT. IFCC vypracovala v roce 1986 variantu potenciometrického měření pH jako doporučenou referenční metodu. Biologická variabilita intraindividuální / interindividuální (%): 0,2 / 3,5. Požadovaná nepřesnost / bias (%): 0,1 / 1,8. Požadovaná celková chyba (%): 3,9. Kritická diference (požadovaná nepřesnost, intraindividuální variabilita, v %): 0,6. Toleranční limit EHK: 1 %. MOČ Orientačně indikátorovými proužky (pokud pacient nemá infekci močových cest) – obvykle se jedná o směs tří acidobazických indikátorů (bromtymolová modř, fenolftalein, metylová červeň) nebo lze měřit přesně potenciometricky (i když elektroda nemusí být tak citlivá jako pro měření pH krve). STOLICE Vzorek stolice se testuje pomocí nitrazinového proužku (fenaftazin). Významné interference:
KREV Snížené hodnoty: alkoholismus, diabetes mellitus, hypoventilace, masivní krevní transfuze, intoxikace acetonem, éterem, etylenglykolem, fluoridy, metanolem; léky: acetazolamid, amoniumchlorid, amfotericin B, arginin, citráty, dimerkaprol, etanol, éter, fenformin, chloramfenikol, cholestyramin, izoniazid, kalciumchlorid, kyselina acetylsalicylová – pozdní účinek, kyselina aminobenzoová, kyselina aminosalicylová, kyselina nalidixinová, metoxyfluran, spironolakton, terbutalin, tetracykliny, trimetadion. Zvýšené hodnoty: Kontaminace vzorku vzduchem (bublinami) vede k ekvilibraci mezi krví a vzduchem; pCO2 se významně snižuje a pH se zvyšuje. Diluce vzorku tekutým antikoagulačním činidlem snižuje pCO2 a rovněž zvyšuje pH. Další příčiny: hyperventilace, hypokalémie, těhotenství, poloha vleže, ztráta kyselin, hemodialýza, přehřátí; léky: antacida, bikarbonát sodný, bumetanid, diuretika, fenylbutazon, furosemid, karbenicilin, kyselina acetylsalicylová – počáteční účinek, kyselina etakrynová, kyselina glutamová, laktát, laxativa, triamcinolon. MOČ Snížené hodnoty: formaldehyd, kyselé konzervační prostředky, průjmové stavy, hladovění, horečnaté stavy, po masité stravě; léky: ACTH, chlorid amonný, diazoxid, chlorotiazidová diuretika, kyselina askorbová, metionin. Zvýšené hodnoty: imobilizace, zvracení, odsátí žaludečního obsahu, citrany, rostlinná strava, stání moče, infekce močových cest, vydatné jídlo, intoxikace salicyláty; léky: acetazolamid, adrenalin, aldosteron, amilorid, amfotericin B, diuretika, fenacetin, kanamycin, neomycin, niacinamid, streptomycin, uhličitan sodný. STOLICE Snížené hodnoty: laktulóza. |