Amphetamine, Bennies, Crystal, Dexedrine, Dexies, Ferndex, Speed, Uppers.

Stanovení se provádí v séru nebo plazmě. Stanovení v moči obvykle určuje sumu amfetaminu a metamfetaminu. Vzorky je lépe skladovat v lednici i když uváděná stabilita při 20 – 25 °C je 12 týdnů stejně jako při 4 – 8 °C. Při zamrazení na -20 °C je stabilita 1 rok, ale nedoporučuje se zamrazovat vzorky určené
ke konfirmaci. Je možné také prokazovat amfetamin ve slinách nebo vlasech.

Řada metod využívá fotometrickou detekci. Imunochemické postupy jsou nejběžnější. Zejména jednoduché kvalitativní testy s jednoúčelovými proužky. Používá se enzymová imunoanalýza (CEDIA cloned enzyme donor immunoassay, ELISA i EMIT), fluorescenční homogenní polarizační technika FPIA a radioimunoanalýza (posledně uvedená má reprodukovatelnost v sérii 2,8 – 3,5 % a mezi sériemi 1,2 – 2,5 %; citlivost 5 µg/l
a výtěžnost 99,5 %). Obvyklé je kompetitivní uspořádání.
Využívá se také řada chromatografických technik (GC, TLC, HPLC). Referenční metodou je GC/MS
(se stereospecifickou kolonou nebo speciálními derivatizačními činidly).

Výsledky stanovení amfetaminu v moči snižují: amoniak, bělidla, limetová šťáva, vinný ocet aj.
Výsledky stanovení amfetaminu v moči zvyšují: cyklohexylamindetergenty, glutaraldehyd, hydroxymetylamfetamin (křížová reaktivita 40 %), 3,4-metylendioxyamfetamin (MDA) křížová reaktivita
61,4 – 99,5 %, 3,4-metylendioxy-N-etylamfetamin (MDE, MDEA, EVE) křížová reaktivita 18,9 – 24,3 %,
3,4-metylendioxy-N-metylamfetamin (extáze, MDMA) křížová reaktivita 78,4 – 80,4 %, pH, tekutá mýdla, zlaté plomby aj.