Sekce biochemických laborantů ČSKB Zápisy z výboru sekce

Zápis č. 3 z výborové schůze České společnosti klinické biochemie, sekce biochemických laborantů, konané dne 4.8.2011 v Praze.

Přítomni: Mgr. M. Bunešová, P. Coufal, J. Kotrbatý, DiS., Bc. M. Kapustová
Omluvena: Bc. J. Blažková
Hosté: Z. Pavlíková (ČHS), O. Jůzová (ČSAKI), R. Spěšná (ČLG), M. Ondráková (ČSHL)

PRACOVNÍ JEDNÁNÍ PŘEDSTAVITELŮ ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ, zdravotní laborant

Program

1. kultivace sazebníku zdravotních výkonů
2. připomínkování připravovaných vyhlášek
3. dílčí jednání transformační komise 4. 5. 2011 + připomínky
4. článek zástupkyně zdravotní školy Plzeň ve zdravotnických novinách
5. informovanost laické i odborné veřejnosti o profesi zdravotní laborant
6. různé

ad. 1

MZ ČR uvedlo, že „cílem kultivace Seznamu zdravotních výkonů byla především revize a úprava cen léčivých přípravků, zdravotnického materiálu a zdravotnických prostředků použitých jako přímo kalkulované náklady ve výkonech. Dále uvádí, že výsledkem několikaměsíční práce je detailní návrh na vyřazení dlouhodobě nepoužívaných výkonů, sjednocení či zreálnění obsahu kalkulovaných položek u výkonů popisujících shodný diagnostický či terapeutický postup a zjednodušení struktury a sjednocení výkonů klinických vyšetření“. Účastníci jednání se shodli, že navrhovaný sazebník nepočítá a nezohledňuje:
plánované navyšování DPH, náklady na nepřetržitý provoz vybraných laboratoří, řešení výkonů ve statimovém režimu, náklady na akreditaci dle normy ČSN ISO 15189 či NASKL, kterou ale ZP povinně požadují – cca 3% ceny výkonu, náklady na preanalytickou fázi (svoz biologického materiálu) - cca 2-3% ceny výkonu odpovídající míru zisku zajišťující rozvoj, obnovu, inovace a vzdělávání pracovníků. Nový návrh sazebníku pomocí nejasně definovaného koeficientu výrazně snižuje bodové hodnoty jednotlivých výkonů. Nevychází z reálných cen reagencií, spotřebního materiálu. Redukce byla provedena pomocí nedefinovaného koeficientu, který se liší u jednotlivých odborností komplementu (kdy dochází k poklesu až o 45 %). Laboratorní komplement dlouhodobě představuje položku mezi 3.5 - 4,0 % z celkového rozpočtu úhrad zdravotní péče, provedené kroky v „kultivaci zdrav. výkonů“ nenaznačují přínos ke zlepšení stávající finanční situace.

ad. 2

účastníci jednání došli ke shodě, že měli možnost připomínkovat návrhy vyhlášek o požadavcích na personální vybavení zdravotnických zařízení ústavní péče a návrh vyhlášky o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení. Jeví se, že připomínkování nebylo ukončeno, protože MZČR některé návrhy vyhlášek zasílá opakovaně.

ad. 3

v diskusi bylo řečeno, že v transformační komisi není zastoupení laboratorních pracovníků nelékařů. Vzhledem k tomu, že se jedná o pracovníky, kteří zajištují až 80 % diagnostických dat, ze kterých vychází lékařská a ošetřovatelská péče, požadujeme, aby byl jmenován do komise jejich zástupce. Tato aktivita již proběhla v předchozích dnech a dostalo se nám z MZČR příslibu samostatného jednání s problematikou profese zdravotních laborantů. Současná praxe ukazuje, že akreditační komise pracující při MZČR schválí studijní programy zřejmě bez hlubšího prostudování, neboť výsledkem jsou absolventi z jednotlivých zdravotních či vysokých škol s velkými rozdíly znalostí a dovedností. Myšleno samostatné porovnání absolventů zdravotních škol (již výběr uchazečů k čtyřletému studiu LA je problematický) a samostatně porovnání absolventů Bc. studií opět s velkým rozdílem mezi absolventy. Je třeba rozšířit praktickou část studia.

ad. 4

článek, který uveřejnila RNDr. T. Drechslerová, metodická vedoucí oboru LA při SZŠ a VOŠZ v Plzni ve zdravotnických novinách projevuje značné odtržení teorie od praxe. Odbornou práci laboratorního profesionála – zdravotního laboranta a jeho teoretické základy vskutku nelze stavět na potřebách zdravotních škol a to ani v případě, cituji z článku:“…školní vzdělávací programy, na kterých učitelé odborných předmětů strávili mnoho hodin času. Pokud by byl obor LA zrušen, veškerá tato práce by byla zbytečná“. Rozvoj laboratorní medicíny s sebou nese i velký rozvoj práce v klinických laboratořích a bylo by tristní, pokud by vzdělávací instituce trvaly na neplnohodnotně vzdělaných laboratorních asistentech a to bez ohledu na potřeby kvalitní péče o pacienta, kterou nelze zajistit, mimo jiné, bez dostatečně vzdělaných zdravotních laborantů. Jistě je třeba souhlasit se sdělením dr. Drechslerové, že je třeba zvýšit společenskou prestiž profese ZL, ale nikoli tím, že tento pracovník bude překlopen do pracovníka pod dohledem – LA. S politováním nutno konstatovat, že zdravotní škola ztratila souvislost a návaznost na praxi a to je i jedním z důvodů, proč v současné době absolvent není plně využitelný v praxi. Laboratorní medicína je natolik široká, že vzdělání zdravotního laboranta nelze vtěsnat do středoškolského studia. Nelze žít v dobách minulých. Pokud pomineme, jaký byl tehdy tvrdý výběr kvalitních studentů ke studiu na této škole a jaké byly pracovní povinnosti ZL, nesmíme a nemůžeme opominout aktuální stav odbornosti práce v klinické laboratoři. Pro udržení a zvyšování kvality laboratorní práce by bylo vhodné mít v provozu cca 30 % zdravotních laborantů bakalářů a cca 70 % diplomovaných specialistů – absolventů vyšší zdravotnické školy. Jedná se o velmi důležitý a náročný obor, ke kterému jsou nutné jak teoretické (kvalitní!!) základy, tak praktické dovednosti. Pro zajištění takto vzdělaných pracovníků by bylo vhodné rozšířit možnost studia DiS zdravotního laboranta na vyšších zdravotnických školách a to i formou distančního studia, čímž by získali možnost doplnění vzdělání současní absolventi laboratorního asistenta.

ad.5

informovanost laické i odborné veřejnosti o profesi zdravotní laborant

Dle našich informací a zkušeností nejsou zájemci o studium LA informováni o možnosti uplatnění v praxi, tyto informace nedostávají ani zájemci o studia na přírodovědných vysokých školách. Mnohdy dokonce získají informaci, že jako absolvent Bc. studia je připraven pro práci v klinických laboratořích. Tato informace není sice klamavá, ale je nepřesná. Absolvent studia (ať LA, nebo Bc.) může v klinické laboratoři pracovat, ale až po doplnění vzdělání. Z daného plyne, že absolventi jsou zmateni a zklamáni. Účastníci jednání se dohodli o zveřejňování článků s tématem profese zdravotní laborant a zajištění jejich zveřejnění nejen v odborných časopisech, ale i v časopisech s lékařskou problematikou. O postupu se budou vzájemně informovat s využitím elektronické pošty a články budou výsledkem společné práce. Současný stav ve společnosti ukazuje, že díky médiím se jeví, že ve zdravotnictví pracují pouze lékaři a sestry. Je žádoucí toto informační embargo protrhnout a naši profesi zviditelnit.

Zapsala: M. Bunešová
Za správnost: účastníci jednání